Komunální volby by měly mít pevné datum. Lístky by voliči obdrželi až od volební komise, nikoliv poštou. Senátní obvody by získaly neměnné hranice.

Změny by měly být zaváděny postupně v horizontu příštích několika let. Prvními volbami, kterých by se podle náměstka pro legislativu Petra Mlsny mohly dotknout, by byly volby do Sněmovny v roce 2021.

K přípravě normy přizvalo vnitro zástupce všech parlamentních stran. „Byla to první schůzka, kterou svolal pan ministr vnitra, aby se začalo diskutovat o některých změnách, o kterých se debatuje již dlouho. Mám ze schůzky dobrý pocit,“ uvedl pro Právo Mlsna.

Shoda mezi stranami prý panovala na tom, aby byly volby jednodenní. Dnes se přitom volí vždy v pátek od 14 do 22 a v sobotu od 8 do 14 hodin. Který den by to byl nově, není ještě jasné. Nabízí se pátek či sobota, diskutuje se však i o neděli.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

FOTO: Jaroslav Soukup, Novinky

„Jsme už taková světová rarita, že máme dvoudenní volby. Jako vnitro jsme deklarovali, že zavedení jednodenních voleb by se muselo propojit s dalšími opatřeními, jako je například korespondenční hlasování a podobně,“ dodal Mlsna. Ministerstvo by chtělo také zřídit speciální volební web, na kterém by se voliči mohli seznámit s kandidátními listinami.

Strany diskutovaly i o otázce senátních obvodů. Nově by se neměly měnit podle počtu obyvatel, každý senátor by tedy měl po celé své volební období vědět, kdo jsou jeho potenciální voliči.

Zrušit by se v budoucnosti mohlo doručování hlasovacích lístků do schránek voličů. Podle Mlsny by k tomu mohlo dojít nicméně až v horizontu příštích deseti let. „Asi milion voličů nebydlí na svých trvalých adresách, na které jim chodí volební lístky. Obvykle si je nevyzvedávají a nenosí si je do volebních místností z domu,“ poznamenal Mlsna.

První den druhého kola senátních voleb.

FOTO: Kateřina Šulová, ČTK

Změna by se měla dotknout i komunálních voleb. Těm by ministerstvo vnitra rádo určilo pevné datum, aby mandát zastupitelů nebyl stále zkracován, jak se to stává v posledních letech.

Elektronické volby později

Ministerstvo by podle Mlsny mohlo v budoucnosti přistoupit také k zavedení ochranných prvků na hlasovacích lístcích. Dnes jsou totiž jen „cárem papíru“.
Resort chce v přípravě zákona postupovat obezřetně a pomalu. „Nemá smysl spěchat, je důležité to všechno dobře připravit. A co je nejdůležitější, proškolit na to okrskové komise. To je asi sto tisíc lidí, kteří se na tom podílejí. Jen to zabere tak půl roku,“ podotkl náměstek.

Jak Právu přiznal pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal, příprava je teprve na samém začátku. „Ve chvíli, kdy sjednotíme systém a zavedeme korespondenční hlasování, tak otevřeme cestu i k elektronickému hlasování,“ poznamenal Pikal.

Vojtěch Pikal (Piráti)

Vojtěch Pikal (Piráti)

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Předseda ústavně-právního výboru Sněmovny Marek Benda (ODS) se zavedením jednodenních voleb zcela nesouhlasí. Připomněl, že jednodenní volby se v České republice uskutečnily v roce 2000 do krajských zastupitelstev, účast se pohybovala pouze kolem 34 procent.

„Nevyvolalo to nadšení. Když má někdo dvanáctihodinovou směnu v práci, tak se k volbám nedostane. To by nemusel být problém, pokud bychom dovolili volit korespondenčně, ale nezaznamenal jsem vůli a nadšení ke korespondenčním volbám přistupovat,“ řekl Právu.

Interview s Markem Bendou

Marek Benda (ODS)

FOTO: Novinky

Benda však souhlasí s tím, aby volby měly pevné termíny. „Stejně tak si myslím, že musíme vyřešit otázku komunálních voleb a těch plachet, které jsou místo hlasovacích lístků v Praze. Ty už není ani možné za plentou vyplnit,“ myslí si Benda.

Předseda STAN Petr Gazdík naopak s jednodenním termínem voleb souhlasí. Domnívá se zároveň, že by se mohla upravit také doba mezi prvním a druhým kolem senátních voleb. Nyní je to týden, zatímco v prezidentských volbách to jsou dva týdny.