Čísla odposlechů povolených soudci a státními zástupci jsou výmluvná. Proti roku 2016 poklesl počet nasazených odposlechů o 917. Ukončeno loni bylo 5800 odposlechů v rámci 934 spisů. Průměrná délka nasazení se zkrátila o den na 101,6 dne. Nejčastěji se do hledáčku policejní techniky dostávají podezřelí z drogové či násilné trestné činnosti. Tedy dealeři, vrazi, vyděrači či pachatelé loupeží.

Poměrně časté je nasazení odposlechů při odhalování úplatkářství, zločinného spolčení nebo zneužití pravomoci veřejného činitele a také daňových podvodů. Ve 28 procentech kriminalisté žádali o povolení odposlechu kvůli organizované trestné činnosti.

Odposlechy jsou závažné zásahy do občanských právPavel Žáček

Nasazení odposlechu vedlo podle analýzy ve třech čtvrtinách případů k získání informací, které bylo možné využít v trestním řízení. V téměř 1500 případech se na jejich základě podařilo přímo zadržet pachatele trestné činnosti.

A při 726 povolených odposleších narazili kriminalisté při vyhodnocování na trestnou činnost někoho úplně jiného, než na koho měli políčeno.
Analýzu odposlechů po vládě dostanou poslanci z komise zvané velké ucho. Šéf komise pro kontrolu použití odposlechu Tomáš Vymazal (piráti) je k údajům zprávy skeptický.

„Počty odposlechů ani doba jejich nasazení nevypovídají moc o ničem. To jsou jen byrokratické ukazatele. Statistiku ovlivní to, kolik se jich v daném roce ukončí. A to může záležet mj. i na velikosti těch organizovaných skupin,“ řekl Vymazal Právu. Člen komise Pavel Žáček (ODS) považuje trend za pozitivní, ale upozornil, že kontrolují jen malý segment odposlechů.

„Kontrolujeme jen odposlechy policie používané v operativním řízení. Z toho pohledu lze hodnotit trend jako pozitivní, protože odposlechy jsou velmi závažné zásahy do občanských práv,“ řekl Právu Žáček.

Nevědí, zda informují

Oba se shodli, že mnohem závažnější než to, zda počet odposlechů stoupá nebo klesá, je fakt, zda státní orgány plní informační povinnost. Na komisi se obracejí občané, kteří mají pocit, že byli odposloucháváni nezákonně.

„Ze zákona má orgán, který odposlech povolil, povinnost informovat dotčenou osobu o tom, že byla odposlouchávána. Na soudech a státních zastupitelstvích se ale o tom vůbec nevede evidence. Takže my ani nevíme, do jaké míry žalobci a soudy tuhle povinnost plní. Lidé se o odposlechu nedovědí a nemohou se proti příkazu bránit u Nejvyššího soudu,“ dodal Vymazal.

„Myslel jsem, že bude stačit je v několika případech praštit přes prsty, ale pak jsem se rozhodl jinak. Zadal jsem spolupracovníkům vypracovat novelu zákona o státním zastupitelství, která by nařizovala žalobcům držet evidenci a dodržovat zákonnou povinnost vyhovět informační povinnosti,“ řekl Vymazal. Podle svých slov zvažuje i možnost, aby byla povinnost informovat i třetí osoby, na které odposlechy nemířily, že byly zachyceny na záznamu.

Podle Žáčka je dlouhodobé nedodržování zákonné povinnosti vážné. „Budeme muset komunikovat s ministerstvem spravedlnosti. Jestli dosud nebrali velké ucho vážně, tak to musíme změnit,“ řekl.