„Měli bychom začít rekonstruovat mosty a zvýšit jejich únosnost, a také zvyšovat podjezdy pod tratěmi, aby větší armádní náklady a větší vozidla lépe procházely naším územím,“ řekl Právu ministr dopravy Dan Ťok (ANO).

Podle náměstka ministra obrany Jakuba Landovského (ČSSD) jde o celoevropský plán. Ten počítá, že do roku 2021 vznikne fond, ve kterém bude okolo 6,5 miliardy eur (170 miliard korun) a ze kterého by se opravy komunikací po celé Evropě měly financovat. „Smyslem je mít koridory severojižním i západovýchodním směrem, které umožní přesun vojenských konvojů,“ řekl Právu Landovský.

Měli bychom zvýšit nosnost mostů i zvyšovat podjezdy pod tratěmi pro větší vozidlaDan Ťok

Ťok podle svých slov začal o problému už diskutovat s ministrem obrany Lubomírem Metnarem (ANO). „Shodli jsme se na tom, že je potřeba mít dobře připravené projekty, protože ty peníze nebudou rozděleny mezi jednotlivé země, ale budou soutěženy,“ podotkl Ťok.

Stav komunikací v Česku, ale i v jiných zemích bývalé Varšavské smlouvy letos na jaře kritizoval americký generál a bývalý vrchní velitel amerických pozemních sil v Evropě Ben Hodges. Mosty v bývalém východním bloku měly být totiž stavěny tak, aby unesly sovětské tanky, např. T-55 a T-72, které váží okolo čtyřiceti tun. Ale už by neunesly těžké německé leopardy či americké abramsy, jejichž hmotnost dosahuje až 60 tun.

Rychlejší průjezdy

Podle amerického generála by Česko mělo zvýšit nejen nosnost mostů a zlepšit stav silnic, ale česká armáda by měla také více trénovat přesun těžké techniky, protože při jedné akci převoz tanků trval údajně šestkrát déle, než se čekalo. Zároveň se opřel do evropské byrokracie, kvůli které je velmi zdlouhavé získat povolení pro vojenské konvoje.

Podle Landovského se evropské země už zavázaly, že sníží i administrativní překážky, aby průjezd vojenské techniky byl rychlejší. „Evropa si dala závazek, že zkrátí doby na vyřízení žádostí na průjezd na tři dny. Dnes je to okolo deseti dnů,“ dodal Landovský.

Vojáci plán vítají. Plukovník Pavel Maňas, vedoucí katedry ženijních technologií z Univerzity obrany, Právu řekl, že v posledních 20 letech nebyly požadavky armády na komunikace příliš brány v potaz. „Vzhledem k tomu, že při výběrových řízeních vždy rozhodovala cena, tak požadavky armády se jen velmi těžko uplatňovaly,“ podotkl.

O stavu silnic i nosnosti mostů mají podrobný přehled a dokážou i dnes v případě nouze překonat slabá místa. „Když nám některý z parametrů nevyhovuje, tak máme plán provizorních úprav, na základě kterého jsme schopni velmi rychle přijmout adekvátní opatření, abychom dosáhli toho, aby např. mosty měly požadovanou nosnost,“ dodal.

Místopředseda branného výboru Sněmovny Radovan Vích (SPD) navrhuje, aby peníze určené na strategické opravy mostů, silnic a železnic netekly skrze resort dopravy, ale přes obranu. „Prostředky by mohly být převedeny z kapitoly dopravy na ministerstvo obrany a tím by se mohl zvýšit poměr obranných výdajů na HDP, jak jsme se zavázali NATO,“ řekl Právu Vích.