Článek
Soudce Kydalka měl na starosti kromě jiných případů i kauzu H-System, do níž také zasáhla prezidentská amnestie. Postup bývalého prezidenta proto soudce nenechal chladným a o amnestii se vyjádřil velmi otevřeně.
„Byla špatná. Jsem přesvědčen, že to bylo připraveno tak, aby se týkalo konkrétních lidí. Je možné, že to bylo zaplacené, v tomhle státě je možné cokoli,“ prohlásil Kydalka.
Po skončení natáčení reportáže měl soudce mimo záznam reportérce Sabině Slonkové sdělit i to, kdo by si mohl část amnestie zastavující vleklá trestní stíhání objednat a za kolik. V reportáži ale konkrétní jméno nezaznělo. Slonková před kárným senátem řekla, že už si nepamatuje, koho soudce označil.
Podporuji otevřenost soudců vůči médiím, ale domnívám se, že je to možné jen tehdy, pokud se soudce vyjadřuje k obecným informacím. Pokud se jedná o konkrétní věci, tak pouze pokud se opírá o procesně použitelné důkazy.
Několik měsíců po zveřejnění reportáže na webu Seznam Zprávy se soudcův nadřízený Libor Vávra odhodlal k podání kárné žaloby.
„Podporuji otevřenost soudců vůči médiím, ale domnívám se, že je to možné jen tehdy, pokud se soudce vyjadřuje k obecným informacím. Pokud se jedná o konkrétní věci, tak pouze pokud se opírá o procesně použitelné důkazy. Soudce by se neměl vyjadřovat ke konkrétní věci, jako je amnestie, jestliže nemluví na základě konkrétních důkazů, ale jen říká, že kdyby to soudil, tak by to posoudil jinak,“ vysvětlil svůj kárný návrh.
Vávra původně požadoval, aby soudce přišel o třetinu platu, při jednání ale svůj návrh mírnil. „Rozladilo nás, že v té době na tom nebyl zdravotně dobře, ale na mediální výstupy si čas našel. Ale nedávno se angažoval v kauze H-System po rozhodnutí Nejvyššího soudu a byla jeho zásluha, že někteří čelní představitelé státu zchladili své komentáře,“ prohlásil Vávra s tím, že pouhé kárné jednání by jako trest mělo postačovat.
Soudcův obhájce Michal Paula namítl, že kárný návrh byl podán pozdě. „Navíc trváme na tom, že co řekl klient médiím, bylo v rámci regulí a nepřestoupil mez, která by ohrožovala soudcovský stav. Řekl jen to, co bylo obecně známo,“ prohlásil obhájce.
„Kárná žaloba je totální nesmysl, bylo prokázáno, že policie s těmi informacemi, které jsem jí předal, pracovala,“ řekl Právu po jednání Kydalka.
Jako u vyšetřovací komise
Středeční jednání kárného senátu velkou část doby připomínalo spíš vyšetřovací komisi k tomu, jestli a kdo měl zájem amnestii skutečně podnítit nějakým úplatkem. V této souvislosti se hovořilo zejména o podnikateli Pavlu Tykačovi, jehož mluvčí Jan Chudomel dal Vávrovi podnět k tomu, aby Kydalku před kárný senát pohnal.
Soudce v souvislosti s jeho podezřením na zaplacenou amnestii vyslýchala i policie. „Měly v tom být prý zainteresované i manželky pánů Klause a Tykače, nemohli jsme vyvrátit, že se někde sešly, ale bylo to plácnutí do vody. Nám nemůže stačit to, co stačí novinářům,“ přiznal vyšetřující detektiv.
Kydalka měl s Tykačem už dříve co do činění. Soudil totiž případ související s tunelováním CS Fondů a během líčení mělo několik svědků ukázat právě na miliardáře jako na člověka, který se na kauze podílel. Na Kydalkův popud se dokonce znovu otevřelo Tykačovo stíhání, nakonec ale žalobci kauzu ukončili.
Kárný senát v čele s Michalem Camrdou nakonec jednání odročil na konec října za účelem výslechu dalších svědků.