Článek
Podle návrhu zákona, který je v tuto chvíli v připomínkovém řízení, by mohli cizinci ze zemí mimo Evropskou unii v České republice nadále uzavírat pouze komerční pojištění, a to za přesně stanovených podmínek.
Nyní platí cizinci komerční připojištění zhruba 15 tisíc korun ročně (v ceně je zdravotní péče a zubní ošetření), zákon počítá s částkou kolem 20 tisíc.
Dluží milióny, zaplatí je fond
Na návrhu se dohodly resorty zdravotnictví, financí a vnitra. Nově by měl zákon obsahovat například garanční fond, ze kterého by se hradily výjimečné případy. Cizinci dluží českým nemocnicím desítky miliónů korun.
Zákon o pojištění cizinců se snažila prosadit už vláda Bohuslava Sobotky, nakonec neprošel. Občané zemí EU mají v Česku nárok čerpat veřejné zdravotní pojištění, to i v případě, že zde pouze cestují.
Cizinci mimo EU zde musí mít trvalý pobyt nebo zaměstnání, případně zažádat o azyl, aby na veřejné zdravotní pojištění dosáhli. Jinak jim nezbývá než si sjednat pojištění u soukromých pojišťoven a právě toho by se nová norma měla týkat. Do této kategorie spadají například lidé, kteří v ČR žijí, ale o dlouhodobý pobyt teprve žádají. Jim mohou někteří zprostředkovatelé nabízet podezřelé pojistky, které pak neplní.
Musí být garance, že pokud si pojištění platí, tak péči dostanou
„Bude zachován dosavadní koncept, že zdravotní pojištění musí mít sjednány osoby, na které se nevztahuje právní úprava veřejného zdravotního pojištění, ani nemají úhradu nákladů zdravotních služeb zajištěnou jiným způsobem. Primárně jde tedy o cizince ze zemí mimo Evropskou unii,“ řekl Právu Robert Kareš, předseda představenstva Pojišťovny VZP, a. s., a předseda pracovní skupiny pro cizince České asociace pojišťoven, která návrh připomínkovala.
Větší ochrana
Zákon by podle Kareše měl klientům zaručovat větší ochranu. „Bude se jednat o povinné smluvní pojištění, kde budou pojišťovny sdruženy v jakési kanceláři pojištění, a budou dokonce povinny přijmout závazky za krachující pojišťovnu,“ řekl Právu Kareš. Vladimír Přikryl z legislativního odboru ministerstva financí Právu řekl, že norma by měla rovněž stanovit, kteří cizinci mají na pojištění nárok, a také sankce za neplnění.
Návrh stanovuje limity pojistného plnění, a to ve výši tří miliónů na jednu pojistnou událost, v případě stomatologické péče ve výši dvaceti tisíc korun. Jeho součástí by byl garanční fond, do kterého by soukromé pojišťovny přispívaly a který by hradil pojistné události nad zákonný limit až do výše šesti miliónů.
„Hlavní filozofie je taková, aby na zdravotní péči dosáhlo co nejvíc lidí, ale aby to nebylo hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Musí být garance, že pokud si pojištění platí, tak péči dostanou,“ řekl Právu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).
Fiktivní zaměstnání
V ČR už před časem probíhala debata, zda by cizinci mimo EU, kteří zde nemají trvalý pobyt, neměli být zařazeni do systému veřejného zdravotního pojištění. To ministr Vojtěch odmítl. „Veřejné zdravotní pojištění je založeno na dlouhodobém přispívání lidí od narození, kteří pak někdy, když jsou nemocní, čerpají nějakou péči. To musíme odmítnout,“ řekl ministr zdravotnictví. Nový zákon by podle něj měl mimo jiné zabránit tzv. zdravotní turistice.
„Cizinci sem někdy přijedou, mají třeba závažná onemocnění, a nechají se tu fiktivně zaměstnat, aby byli pojištěnci. Nemůžeme si dovolit, aby ČR fungovala jako destinace pro zdravotní turistiku,“ dodal Vojtěch.
Za zařazení všech cizinců do veřejného pojištění bojují některé neziskové organizace. „Cizinci, kteří zde nemají trvalý pobyt, mají možnost být pojištěni jedině skrze komerční pojištění, což přináší řadu komplikací. Nepokrývá spoustu léčebných výloh, lidé pak mají problém dostat péči, kterou potřebují,“ řekl Právu Lukáš Wimmer, ředitel Centra pro integraci cizinců.
„Navíc 70–80 procent peněz, které cizinci tak odvedou na pojištění, jde majitelům pojišťoven. Kdyby se podařilo rozšířit skupiny cizinců, které by měly nárok na veřejné zdravotní pojištění, profitoval by z toho celý systém zdravotní péče,“ dodal Wimmer.