Jsou skupiny živočichů, kterým sucho vyhovuje. Jako například teplomilným a jihoevropským ptákům, jako jsou vlha pestrá, dudek chocholatý či někteří pěvci.
Konkrétně třeba ta vlha kdysi byla jen na jižní Moravě. Teď ji změnou počasí už najdeme i na střední a severní Moravě, ale také v Čechách.

Letošní léto maximálně vyhovovalo také ptákům pěvcům, kteří se živí létajícím hmyzem. Pro ně je sucho opravdu požehnáním, naopak mokro a vlhko jsou pro ně zhoubou. Letos se proto daří hodně sýkorkám, vlaštovkám, pěnicím, jiřičkám či rorýsům. Snad jen kosi, kteří se živí žížalami, které ve vlhku vylézají na povrch, měli problém.

Suché roky například maximálně vyhovují rozmnožování hrabošů, což je pak samozřejmě ráj pro predátory v přírodě.

A co zvířata v lesích a na polích?

Suché roky například maximálně vyhovují rozmnožování hrabošů, což je pak samozřejmě ráj pro predátory v přírodě. Kuny, lasičky, lišky, tchoře, vrány, dravé ptáky, sovy, racky či čápy. Pro ně všechny je takzvaný hraboší rok požehnáním.

A co se týká rostlin?

Rostliny či listnaté stromy letos v létě problémy nemají. Výjimkou je jih Moravy, kde jsou oblasti zcela vysušené, že tam už ani nesklízí otavu. Ale třeba zahrádkáři hlásí mimořádně plodný rok. Problémy jsou na horách v lesích u smrků.

Já to ale vidím tak, že nám prostě letos příroda jasně ukázala, že naši předkové tam něco udělali špatně. Jehličnany tam v našich podmínkách nepřežijí, proto se tam vracejí listnaté stromy, které tam patří.

Kteří živočichové měli letos v létě problém?

Horké a suché počasí bylo katastrofou pro obojživelníky a ryby. Když vyschne voda, chybí kyslík ve vodě a pak se přidají sinice, které užírají také kyslík, tak to je problém. Ryby jsou chladnomilné, když se teplota hodně zvýší, tak hynou.

Video

BEZ KOMENTÁŘE: Rybník Nesyt se stal v srpnu mrtvou vodou (Zdroj: Právo)

Problém byl ale také u žab kuněk, které jsou závislé na velice mělkých kalužích. Do hlubokých nejdou. Když kaluže vyschnou, tak se v nich nestihnou vylíhnout z vajíček larvy a nedospějí v žabky. U žab se letos také vlivem sucha a tepla zrychlil vývoj u plodů. Vlastně vše je letos posunuté o měsíc dopředu, třeba skokani už byli „vyskákaní“ v červnu, a ne až v červenci.

Co třeba hadi? Těm asi horko a sucho taky nevadí.

Většinou ne, ale třeba zmije obecná měla letos problém. Obecně si lidé myslí, že tento plaz má rád sucho a horko, ale ona se spíše zdržuje v chladnějších místech, kde má blízko k vodě. Proto zmijí letos dole ubylo, stáhly se do horských výšin, kde je chladněji.

Takto to dělají i ptáci. Když jim vedro nevyhovuje, prostě se přesunou do vyšších zeměpisných šířek. Proto od nás mizí například lindušky horské či konipasi horští.