To, že jsou zámky prázdné, nejrychleji poznají zloději a bezdomovci. Úpadek budov potom probíhá i vinou požárů a toho, že se rozebírají, ještě v mnohem rychlejším tempu.

Český památkový zákon sice určuje jasná pravidla toho, jak mají vlastníci postupovat při rekonstrukci, jaká okna použít, jak dlouhé okapy nakoupit… Jak ale naložit s objekty, které celkově postupně upadají a jejichž historické dědictví ztrácíme, s tím si Česko zatím podle odborníků poradit neumí.

Zachování kulturního dědictví nenapomáhají ani vleklé soudní spory o nemovitosti, v nichž často figuruje i stát a během kterých památka dál chátrá. Obce nevědí, jak se zámky naložit, turisté jsou naučeni navštěvovat jen nejznámější objekty.

„Dnešní doba na to není zralá. Obce v těch drobných zámečcích a sídlech nevidí potenciál, turistický ruch je u nás soustředěn pouze do určitých ‚profláknutých‘ lokalit. Přitom zámečků je to obrovské množství, neumíme z toho ale těžit. Lidé si radši kupují nové věci, než opravují ty staré,“ míní zakladatel iniciativy Prázdné domy Petr Zeman.

Zchátralý zámek ve Zvěstově na Benešovsku zachraňuje už třetím rokem obec.

Zchátralý zámek ve Zvěstově na Benešovsku zachraňuje už třetím rokem obec.

FOTO: archiv ČTK

Iniciativa vytvořila zcela unikátní internetovou databázi, která poskytuje přehled nevyužívaných budov po celém Česku – včetně informací o jejich vlastnících, mnohdy pohnutých osudech a případné možnosti koupě. Databáze se neustále rozrůstá, v současnosti čítá téměř na 1200 prázdných domů, zámků, ale i průmyslových a industriálních budov.

Zámky podle Zemana v současnosti ztratily svoji funkci. Tu je třeba podle něj hledat v okolní zástavbě, která obvykle tvořila součást objektu, případně v novém podnikatelském využití.

Nevyužité již od 2. světové války

„Vždycky k samotnému zámku patřilo něco industriálního – například pivovar, který jej živil. I dnes by tam měla být nějaká podnikatelská aktivita. Ve všech zámečcích nejde udělat muzeum nebo zařídit výletní okruh. Zámky se dnes mohou využít a někdy i využívají jako zdravotnické nebo rekreační zařízení nebo třeba hotel,“ vysvětluje Zeman.

Podle údajů webu Prázdné domy existují v Česku zámky, již notně zchátralé, které jsou prázdné už od konce druhé světové války – tedy přes sedmdesát let.
Příkladem je zámek Kohout na Jesenicku, prázdný od roku 1945. Po revoluci přešel do majetku města Javorník, pod jehož „správou“ ale nadále chátrá.
Podle Zemana se často stává, že se obce „stydí“ za to, že vlastní nějakou podobnou nemovitost – nebo budovu, která je sice naoko v pořádku, ale je již dlouhou dobu prázdná.

Prázdnou budovu nejrychleji poznají zloději. Po jejich vpádu zmizí všechny cenné věci, za chvíli tam někdo cizí může začít bydletPetr Zeman, iniciativa Prázdné domy

„Když žádáme obce o seznam objektů, které jsou prázdné, často odepíšou, že žádné takové nevlastní. My přitom máme doložené, že vlastní a že prázdné už řadu let skutečně jsou,“ ilustruje přístup obcí Zeman.
Na iniciativu se prý obrací velké množství lidí, kteří například zdědili zámek nebo podobnou usedlost, jsou ale nešťastní, protože netuší, jak s ní naložit. Žádají proto o radu.

Podle Zemana by určitě Češi obecně měli začít zhodnocovat to, co je. A ne stavět stále nové budovy. Řemeslo se totiž vytrácí a totálně zruinované památky již nikdo neobnoví.

Potenciál budovy ale přesto mnohdy zůstává nevyužitý. Objekt je prázdný, což láká zloděje a bezdomovce. „Prázdnou budovu nejrychleji poznají zloději. Po jejich vpádu zmizí všechny cenné věci, za chvíli tam někdo cizí může začít bydlet. A potom záleží na tom, kdo tam vleze. Znám objekty, ve kterých žije slušný bezdomovec, který v budově bydlí čtyři roky a neničí ji. Pak jsou opačné případy,“ popisuje Zeman.

Někteří bezdomovci prý budovy, ač jsou památkově chráněné, kompletně zakramaří, dělají si tam ohýnky, protože se potřebují ohřát. Tím ne výjimečně vznikají požáry, které postupnou devastaci památek dokonají. Proto iniciativa Prázdné domy na svém webu nezveřejňuje seznam zámků, které jsou prázdné, na pohled to ale není vidět. „Nechceme dělat seznam pro zloděje,“ podotýká Zeman s tím, že skutečně prázdných a nevyužitých zámků bude tedy ještě mnohem víc než dvě stovky.

Za zchátrání obžaloba

Vlastníci jsou nejrůznější – od obcí přes soukromníky po různé společnosti, jejichž koncoví majitelé jsou někdy nejasní. Koupit si zámek, nevyužívat ho, nechat ho klidně chátrat a následně ho zase prodat je totiž výnosné.

„Přestože je dům prázdný, jeho cena je zhodnocená pouze časem. Tím, jak jde trh nahoru. Majitele v podstatě nic nenutí k tomu, aby se o majetek starali. Máme tu sice institut vyvlastnění, neznám ale jediný případ, kdy by se něco podobného aplikovalo,“ připomíná Zeman s tím, že podobných investorů je v Česku velké množství.

Na některé si ale zákon přece jen posvítil – jako například na italského investora a podnikatele Maura Piccininiho. Jeho společnosti v Česku vlastní několik zámků, přičemž ve dvou případech – u zámků Postoloprty a Cítoliby – je podle informací Práva podnikatel obžalován ze zneužití vlastnictví. A to kvůli tomu, že tyto dvě kulturní památky nechal, podle policie, ve velké míře zchátrat.