„Nastal druhý extrémní rok po sobě. Řada zemědělců ještě nedostala ani kompenzace za rok 2017 a už se potýká s nižšími tržbami za letošní sklizně obilovin, či rovnou odečítá ztráty například u velmi špatných porostů máku. Ekonomické problémy se tak jen prohlubují,” uvedl pro Novinky analytik České agrární komory Jiří Felčárek.

Ředitel Agro Jesenice ve Středních Čechách Josef Kubiš Novinkám uvedl, že u nich je situace nejhorší za posledních deset let. „Zatím největší ztráty jsou na Jižní Moravě, Středních Čechách, části Hradecka a Pardubicka a menší plochy i v ostatních krajích. U nás máme největší ztráty u obilovin a krmných plodin přes 30 procent a u máku a zeleného hrášku až přes 60 procent,” sdělil Kubiš.

A právě zemědělci, kteří utrpěli ztráty na tržbách vyšší než 30 procent oproti předcházejícím třem nebo pěti letům, mohou žádat stát o kompenzaci v rámci programu pro řešení rizik. Kompenzace jsou poskytnuty i na plodiny pro krmné i tržní účely.

Kompenzace za loňský rok zatím nedorazily

Česko v rámci tohoto programu vyčlenilo za ztráty v roce 2017 až dvě miliardy korun. Zemědělci si však požádali jen o 1,16 miliardy korun. Podle Felčárka byla hlavním důvodem malého zájmu administrativní náročnost.

Nicméně ani ti, kteří si požádali, tak peníze ještě teď nemají. Ministerstvo zemědělství se brání, že se ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem snaží vyplacení očekávaného odškodnění maximálně urychlit. „Příprava programu vzhledem k četným připomínkám byla velmi složitá. V současné době probíhá kontrola žádostí a v nejbližší době bude zahájeno vyplácení odškodnění,” uvedl tiskový mluvčí ministerstva Václav Tampír.

Zemědělci mohou o vyplacení peněz požádat ještě Evropskou unii. V tomto případě se však nejedná o žádné mimořádné finance. Jde jen o to, že peníze dostanou dřív. Aby se tak stalo, musí EU vyhovět žádosti českého ministerstva. „Je možné vyplatit peníze, na které mají zemědělci nárok, dřív. Vzhledem k situaci v Evropě komisař Phil Hogan rozhodl o tom, že státy, které si obhájí požadavek, že u nich bylo sucho, budou moci vyplatit zálohy až ve výši 70 procent už k 1. listopadu,” řekl Novinkám Felčárek.

Modelová vlhkost půdy v procentech ve vrstvě 0 až 20 cm pod trávníkem. Vlhkost půdy je vyjádřena v procentech využitelné vodní kapacity (VVK).

Modelová vlhkost půdy v procentech ve vrstvě 0 až 20 cm pod trávníkem. Vlhkost půdy je vyjádřena v procentech využitelné vodní kapacity (VVK).

FOTO: Český hydrometeorologický ústav

Kromě nás by podle něj mohlo žádat Slovensko, Německo nebo Francie. Zemědělci tak díky tomu budou moct vyrovnat případné závazky vůči dodavatelům.

Jak špatná situace letos bude, ještě není jisté. Ačkoliv v řadě oblastí už je po žních, zemědělci ještě nesklidili například kukuřici, cukrovku nebo chmel. Často ale ani tak nejde o nedostatek potravin, jako spíš o jejich špatnou kvalitu.

„Nejvýraznější zhoršení kondice vegetace bylo zaznamenáno na severozápadě a také na východě Čech i v oblasti střední a jižní Moravy. V současné době je předčasné přesně určit nejpostiženější druhy plodin. Obecně lze říci, že negativní vliv sucha bude především u trvalých travních porostů, na mnoha místech nedošlo k obvyklým sečím a začíná být problém se zajištěním dostatečného množství krmiva. Jako další ohrožené plodiny můžeme jmenovat kukuřici, brambory, cukrovou řepu a řadu dalších plodin, které mají delší vegetační období,” uvedl Novinkám Tampír.

Systémové řešení stále není

Kromě dosavadní podpory je v řešení ještě zavedení tzv. fondu těžko pojistitelných rizik, který by měl do budoucna vyřešit mimořádné kompenzace nejen za sucho, ale třeba i mráz.

„Přispívali by do něj rovným dílem jak zemědělci, tak stát (cca 600 mil. Kč ročně), zpětná výplata pomoci by byla podmíněna povinným komerčním pojištěním. Zemědělská platba by byla řádově stokoruny na hektar, podle druhu plodiny. Zemědělci uvažují i o zařazení mléka (5 halířů na litr), přičemž fond by v tomto směru umožňoval mimořádné kompenzace při propadu ceny pod určitou stanovenou úroveň,” vysvětluje Tampír z ministerstva zemědělství.

Vznik i fungování fondu je ale zatím v nedohlednu, ačkoliv je to jedna z priorit, kterou si ministři již delší dobu kladou.