Základním pravidlem je nevydávat se na pomoc samotní. Panikařící člověk, zvláště pokud má větší sílu, snadno dokáže stáhnout pod hladinu i zkušeného plavce. Podle záchranáře Josefa Švece z Vodní záchranné služby Českého červeného kříže se často stává, že se pomoc tonoucímu pro zachraňujícího stává osudnou.

Švec tak radí podat rychle tonoucímu plovoucí pomůcku, ať už jde o speciální pás,  obyčejný nafukovací kruh či klidně i jen prázdnou PET lahev. Zkrátka cokoli, co plave. Pokud člověk u sebe zrovna nemá nic z výše jmenovaného, má zalarmovat okolí a pokusit se nějakou pomůcku sehnat. „Také ideálně zavolejte zdravotnickou záchrannou službu nebo hasičský záchranný sbor,“ dodal Švec.

Důležité je pak i to, jak danou pomůcku tonoucímu podat. „Ideálně mu to hoďte z vašeho bezpečného místa. To znamená ze břehu nebo z lodi,“ řekl Švec s tím, že i v případě, kdy se člověk do vody za tonoucím vydá, je třeba dodržovat bezpečnou vzdálenost. „Snažte se mu to podat, aby na to dosáhl, ale nepřibližujte se k němu tak, aby vás mohl napadnout,“ dodal Švec.

Důležité je, aby se uklidnil

Pomůcka člověku pomůže udržet se nad hladinou a zklidnit se. „Pokud se nechytne a zmizí pod hladinou, je na vašich schopnostech, jestli se pro něj dokážete potopit a vytáhnout ho. Chce to opravdu trénink. Nechoďte tam bez tréninku,“ varoval dále s tím, že Češi rádi přeceňují své síly, plavci jsou často i posilnění alkoholem a snaží se dokázat, že zvládnou uplavat delší úseky.

Záchrana tonoucího není vůbec jednoduchá a proto záchranáři doporučují se k tonoucímu vůbec nepřibližovat.

Záchrana tonoucího není vůbec jednoduchá, a proto záchranáři doporučují se k tonoucímu vůbec nepřibližovat.

FOTO: Novinky

Švec přitom upozorňuje, že nebezpečí hrozí i zkušeným sportovcům. „Může je chytit křeč, mohou se zamotat do nějakého vlasce nebo do rostlin. Může dojít k úrazu, střetnou se například neočekávaně s lodí,“ uvedl příklady a připomněl, že na delší plavání by se lidé neměli vydávat bez podpůrných pomůcek.

Záchrana navíc nekončí vytažením tonoucího z vody. Často je v bezvědomí či už nedýchá, v takovém případě je třeba okamžitě začít s resuscitací. „Měli byste začít pěti vdechy, ale pokud si nejste jistí, neumíte to, nejste školení na to, jak vdechy dát, tak je nedávejte a začněte normálně masáží, klidně nepřetržitou masáž sto stlačení za minutu,“ popisuje Švec.

Lidé by měli být pozorní

Člověk by podle něj měl být navíc u vody pozorný ke svému okolí, jelikož se většina tonoucích rychle ztrácí pod hladinou. Dítě by pak měl mít u vody pod dozorem jen jeden člověk, a ne více lidí. „Kontrolují jej pak jakoby všichni, což je zcela špatně, protože každý si myslí, že jej kontroluje a hlídá ten druhý,“ vysvětlil.

U zahradního bazénu je nejlepší pojistkou pevné a uzamykatelné zastřešení. „Pokud je natažená pouze nějaká plachta, dítě může vstoupit na bazének, může se zamotat do plachty a může dojít k dalšímu poranění,“ dodal.

Za loňský rok zaznamenala záchranná služba přes sto případů utonutí. Statistiky výrazně bohužel navyšují právě i děti.