Mrtvých na silnicích letos přibylo, za první pololetí při dopravních nehodách zahynulo v Česku 233 lidí. Není tedy škoda, že se zpožďuje zavedení nového bodového systému, jenž by řidiče více nutil k dodržování pravidel?

Není pravda, že ministerstvo dopravy (MD) nový bodový systém zdržuje. A jestliže nehod letos přibylo, nemyslím, že je hlavní příčinou menší efektivnost bodového systému, jenž v ČR platí už dvanáct let.

Po tak dlouhé době samozřejmě potřebuje změny, ale jen změna motoristické legislativy nestačí. Tak to opravdu nefunguje. Pokud nebude policii více vidět v silničním provozu, samotný nový bodový systém situaci moc nezlepší.

Piráty silnic chceme více trestat, a naopak postihy za bagatelní přestupky zmírnit

Návrh nových bodů má ale MD připraven už od roku 2016, dokonce tehdy prošel odbornou diskusí a možnost se k němu vyjádřit měla prostřednictvím webu i laická veřejnost. Proč tedy nový systém rovnou nepředložíte ke schválení?

Původně jsem jej poté, až vláda Andreje Babiše získá důvěru v parlamentu, chtěl předložit prostřednictvím poslaneckého návrhu, což by schvalovací proces opravdu urychlilo. To se stalo, máme koaliční vládu s důvěrou. Chci se ale vyhnout tomu, aby mi poslanci vyčítali, že jsem obešel meziresortní připomínkové řízení. Do toho teď návrh nových bodů půjde a jsem zvědav, kolik návrhů na změny v něm padne.

Platí ještě, že místo dosavadní sedmibodové stupnice se přestupky podle závažnosti mají rozdělit do tří kategorií s šesti, čtyřmi nebo dvěma udělovanými body?

Platí. Celý bodový systém se snažíme zjednodušit, aby mu každý řidič dobře rozuměl a nepotřeboval k tomu odborný výklad. Budeme také reagovat na to, že na silnicích stále přibývá agresivních řidičů. Piráty silnic proto chceme více trestat, a naopak postihy za bagatelní přestupky zmírnit.

Zásadní ale opravdu je, aby policie lépe fungovala. Denně se stává, že se agresivní řidič nalepí těsně za před sebou jedoucí auto nebo ho úmyslně vybržďuje. Když to udělá například v Německu, má hned za sebou dálniční policii. V ČR ale tato nebezpečná jízda většinou prochází bez postihu. Na to bychom se měli i v nových bodech zaměřit a možnosti proberu s novým ministrem spravedlnosti Janem Kněžínkem (za ANO).

A co už dlouho avizovaný řidičský průkaz na zkoušku pro začínající motoristy?

Princip, že by byl začínající řidič v průběhu prvních dvou let za dopravní přestupky penalizován dvojnásobným počtem bodů, chceme skutečně zavést. Patří sice spíše do zákona o autoškolách, ale dáme ho do návrhu nového bodového systému, aby mohl začít platit rychleji.

Kdy by tedy nový bodový systém mohl nabýt účinnosti?

Na podzim návrh postoupíme do meziresortního připomínkového řízení, které potrvá zhruba měsíc. Po zapracování připomínek jej předložíme ke schválení vládě a pak poputuje do parlamentu. Záleží samozřejmě na tom, jak rychlý schvalovací proces bude a zda se nám pro změny podaří získat ve SněmovněSenátu potřebnou podporu. Kdy začne nový systém platit, je v této chvíli těžké odhadnout.

Tam, kde se na D1 už úsekově měří rychlost, je nesporně provoz plynulejší

Policii vyčítáte, že je na silnicích málo vidět. Nemůže ale přece být kvůli svým početním stavům všude.

Policie tam nemusí být vždy fyzicky. Máme již například drony schopné snímat situaci na silnicích a mnohde kamery vybavené záznamovým zařízením. Přestupky se pak dají řešit předvoláním řidiče. Dnes se to ale omezuje většinou jen na některé úseky komunikací, které pak slouží jako lapače na pokuty. Obecná vymahatelnost práva chybí.

Mluvíte o lapačích na pokuty. Zdaleka nejvíce, téměř třetina všech bodů je motoristům udělována za překročení rychlostního limitu v obci o pět až dvacet kilometrů v hodině. Není to signál, že radary obce užívají příliš, aby vylepšily své rozpočty?

Když nejsou radary umístěny hned za tabulí označující začátek obce, ale rychlost se měří úsekově, je to určitě v pořádku. Ani na nejzatíženější tuzemské dálnici D1 nechceme kamery rozmístit všude, ale jen v uzavírkách, kde se často tvoří kolony vozidel. Tam, kde se na D1 už úsekově měří, je nesporně provoz plynulejší.

Senát přichází s návrhy slevit vodákům i cyklistům z nulové tolerance k alkoholu. Byl byste také pro, aby si mohli před jízdou či během ní dát třeba jedno pivo?

Obecně jsem proti prolomení nulového limitu. Mělo by být na policistech, aby rozumně posoudili, zda dát vysokou pokutu cyklistovi, který má na vinařské cyklostezce trochu vypito, nebo vodákovi, který si dal jedno pivo. Takové případy bych řešil spíše domluvou.

Pokud bychom ale v zákoně povolili půl promile alkoholu, otevřeme Pandořinu skřínku. Každý z poslanců či senátorů, který by to podpořil, by se měl pod to podepsat a nést pak morální zodpovědnost. Vždyť když třeba vidíte na řece loďku se sudem piva, k níž se sjíždějí další čluny a jejich posádky z toho dělají opilecké orgie, v pořádku to není.

Podobně je to s cizinci přijíždějícími do Prahy na alkoholické zájezdy. Jdou na šlapadla na Vltavu a motají se mezi parníky. Jak to tedy bude na vodách vypadat, když se půl promile úředně povolí?

Na vysoké nehodovosti se nepodepisuje jen agresivita řidičů, ale i neutěšený stav silnic. Zlepšit to mají opravy, a zejména na dálnicích je rekordně uzavírek. Neměly by se opravy zastavit alespoň o víkendech?

Silnice se v létě neopravují jen v ČR, ale v celé Evropě. Na řadě komunikací je o prázdninových víkendech omezujeme, modernizaci dálnice D1 ale ve vrcholící stavební sezóně zastavit nemůžeme. Neodpustím si v té souvislosti poznámku, že kdyby mí předchůdci v minulosti neotáleli a D1 mezi Prahou a Brnem se začala modernizovat dřív, měli bychom to už za sebou. Řidičům bych chtěl za jejich trpělivost poděkovat. Kdybychom ale komunikace neopravovali, neměli bychom brzy po čem jezdit.

Téměř denně se zejména na D1 tvoří v uzavírkách dlouhé kolony a při nehodách se zde provoz zastaví i na několik hodin. Neměla by se havarovaná vozidla z vozovky odstraňovat rychleji?

Když se stane nehoda nebo porouchá auto, prvořadou povinností policie i silničářů je záchrana lidských životů a případné odstranění uniklých škodlivin z vozovky. Nikde ale v zákoně není ztráta času lidí stojících v kolonách. Chceme proto dát do zákona, že správce silnice je povinen odstranit překážející vozidlo a rychle je nechat odtáhnout. Dosud tuto povinnost má jeho vlastník, a ne silničáři. Uděláme k tomu speciální novelu.

Pojišťovny, které mají smlouvy s odtahovacími službami, budou jistě protestovat.

S pojišťovnami se domlouvat nebudeme. To ať pak udělá pojišťovna sama a sjedná si to se správci komunikací. Už dnes nám pojišťovny hrozí, že když zmíněný princip zavedeme, zdraží pojištění. Nemyslím však, že by to bylo nutné. Větší hodnotou je každopádně ulevit lidem, kteří stojí v kolonách a právem se zlobí.

Modernizaci D1 i výstavbu nových dálnic zdržují obstrukce ekologů. Například Děti Země teď podaly rozklad vůči stavebnímu povolení pro úsek dálnice D11 Hradec Králové–Předměřice nad Labem. Spolek Voda z Tetčic zase napadl stavbu velkého městského okruhu v Brně. Jsou tedy stavby špatně připraveny?

Vůbec ne, připravovány jsou zodpovědně. Rozklady, které ekologičtí aktivisté podávají, mají ovšem často charakter šikanózního jednání. Tak tomu je i se zmíněným úsekem D11.

Děti Země podaly rozklad 23. července tři minuty před půlnocí, kdy měla vypršet lhůta pro podání stížností. Už dříve jsme přitom vypořádali všechny předchozí stížnosti ke stavebnímu povolení. Například že se vybuduje více obslužných komunikací a protihlukových stěn. Přesto teď Děti Země podaly nový rozklad s prakticky stejným obsahem jako před rokem. To opravdu není snaha o ochranu životního prostředí.

Měli bychom najít způsob, jak se něčemu takovému bránit, aby se na podobné stížnosti nemusel brát ohled. Vždyť zbytečným prodlužováním dopravních staveb je poškozován nejen stát, ale i občané. Souhlasící většina je tyranizována skupinkou lidí. Dostáváme se do absurdní situace, že místo aby se Ředitelství silnic a dálnic zabývalo tím, jak lépe stavět, školíme jeho pracovníky na ekology, kteří musí vědět, kde je jaký chráněný druh.

Jsem připraven podat poslanecký návrh, který by tyto šikanózní způsoby znemožnil, nebo alespoň omezil.