„Situace není o mnoho horší, než je v posledních letech. Nejhorší byl rok 2015, to bylo ohromné teplo a sucho,” poznamenal mykolog.

Současná situace se podle něj začíná roku 2015 trochu přibližovat. „Ale přeci jenom nedošlo úplně k tomu, že bychom žádné houby neměli,” dodal.

Deště na východě pomohly

Řada hub v létě vyrostla, ale ne všude a ne hojně, řekl Landa. Podle mapování mykologů houby rostou ve východní části Moravy, kde na Lysé hoře spadlo poměrně hodně vody, najít se dají i na jihozápadě Čech a několik týdnů rostly i v podhorských oblastech Šumavy. „Ale slábne to, sucho je dost úporné,” podotkl Landa. Zcela špatná je situace pro houbaře ve středních a východních Čechách.

Podle toho, co Landovi lidé do poradny přinášejí, rostou zejména lesní houby. „Od Příbrami mi přenesli dvacet druhů hub,” zmínil. Ze Šumavy lidé přiváželi různé druhy hřibů, holubinky nebo třeba lošáky. Z jedovatých hub rostou muchomůrky, období pečárek skončilo.

Sezóna se přesouvá ze září do října

Hlavní houbařská sezona ale dlouhodobě začíná v září. „Období, kdy jsme měli ještě jednu menší houbařskou sezonu v červnu, to pomalu během let slábne,” uvedl. Přes léto houby obecně moc nejsou. „Houby v suchu nerostou,” zdůraznil. V poslední době se houbařská sezona trochu posouvá do října, kdy je podzim vlhčí. Základní podmínkou pro jejich růst je pravidelnost srážek a jejich střídání, jisté teploty bez extrémních výkyvů a počasí bez větru.

Po vydatných deštích se houby objeví poměrně brzo, některé skupiny do několika dní, houby vázané na kořínky stromů se objeví nejdřív za týden. Po dlouhodobém suchu musí podhoubí déle regenerovat než za vlhkého období. Důležitá je i kvalita okolního prostředí.

Podle předpovědi meteorologů bude období do konce srpna na deště chudší, srážky očekávají průměrné až slabě podprůměrné. Situace v oblastech se srážkovým deficitem by se neměla do konce srpna výrazně zlepšit.