Hlavní obsah

Česko šlape, politici těžko hledají ekonomická témata

Právo, Jiří Vavroň

Ekonomická témata v minulosti rozhodovala volby, ať ty parlamentní, či krajské. V současnosti se ale ekonomice nebývale daří. Platy rostou, důchody se zvyšují, nezaměstnanost je na historickém minimu. Ve štábech politických stran proto obtížně hledají ekonomická volební témata, která by oslovila velké skupiny voličů.

Foto: Koláž Novinky.cz

Ilustrační foto

Článek

Před lety například pomohl ČSSD k volebnímu vítězství požadavek na zrušení zdravotnických poplatků. Výsledky u voleb pak často výrazně ovlivňoval třeba i boj za vyšší důchody či proti zmrazení platů za vlády Petra Nečase (ODS). Nyní to ale podle ekonomů oslovených Právem už půjde jen těžko.

„Robustních ekonomických témat, která vyhrávala volby, skutečně v souvislosti s tím, jak se daří ekonomice, ubylo,“ řekl ekonom České spořitelny Petr Zahradník. Mezi tématy, která by mohly strany uchopit, by podle něj mohla patřit skutečnost, že z Česka každoročně odtékají stovky miliard v podobě dividend do zahraničí.

Tématem by se mohla stát i mzdová konvergence, kdy mzdy u nás rostou stále pomaleji při srovnatelném pracovním výkonu za západními zeměmi, či tradiční rivalita v odměňování mezi veřejným a soukromým sektorem.

Kde hledat? Bydlení a stárnutí...

Ekonomická témata jsou nyní špatně politicky komunikovatelná podle ředitelky Next Finance Markéty Šichtařové. „Voliči nechápou, že už jsme v ekonomickém cyklu na sestupu, růst bude pomalejší. Příští volby nebudou o ekonomice, ale o imigraci a integraci v rámci EU. Z ekonomických témat by mohly být použity snad jen ceny bydlení,“ soudí Šichtařová.

Nejhůře jsou na tom mladí podnikatelé, jejichž příjmy jsou z pohledu bank nejisté. Na úrovni obcí by se proto měl začít řešit problém výstavby startovacích bytů,
ekonom Štěpán Křeček

„Makroekonomické ukazatele, jakkoli úspěšné, jsou problematické, protože přehlížejí životy konkrétních lidí,“ sdělil Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities. „Vysoký růst průměrné mzdy neznamená, že všem lidem bylo přidáno. Existují skupiny obyvatel, které mají stále stejné příjmy a kvůli vyšší inflaci se reálně mají hůře.“

A kde vidí Křeček prostor pro ekonomická témata, která by voliče mohla zaujmout?

„Ve velmi špatné situaci jsou mladí lidé, kteří pobírají nízké nástupní mzdy a zároveň stojí před rozhodnutím, zda platit vysoké nájemné, nebo si koupit vlastní nemovitost. Kvůli regulaci hypoték však banky často úvěry mladým lidem neposkytují. Nejhůře jsou na tom mladí podnikatelé, jejichž příjmy jsou z pohledu bank nejisté. Na úrovni obcí by se proto měl začít řešit problém výstavby startovacích bytů,“ poznamenal Křeček.

Důležitým ekonomickým tématem je podle něj i problém stárnutí populace. Ekonomové se shodují, že ČR by měla výrazně zatraktivnit třetí pilíř důchodového systému, tak aby každý člověk měl již zamlada silnou motivaci spořit si na stáří.

Křeček také navrhuje zahájit debatu o povinném třetím pilíři pro lidi s nízkými příjmy, kteří hned po nástupu do penze budou odkázáni na čerpání sociálních

dávek. Tento problém se týká především živnostníků.

„Stát i územně samosprávné celky by rovněž měly připravit infrastrukturu pro stárnutí populace. Chybí kapacity v domovech pro seniory. Rovněž je nutné zatraktivnit sektor sociálních služeb,“ uvedl Křeček.

Makrotémata existují

Při dobrém zpracování by se mohla jako volební témata podle oslovených ekonomů objevit i makroekonomická témata. Patří sem i struktura hospodářství. Česko je podle Křečka příliš závislé na automobilovém průmyslu a vývozu do EU.

Z ekonomického pohledu by se zajímavou jako vždy mohla stát debata k přijetí eura, kdy možnost centrální banky ovlivňovat korunu stálo Českou republiku několik set miliard korun ztrát
ekonom Martin Maštát

Pro budoucí vývoj by proto bylo vhodné transformovat naši ekonomiku z průmyslové na znalostní a přitom se pokusit otevřít nové trhy v rychle rostoucích zemích.

„Z ekonomického pohledu by se zajímavou jako vždy mohla stát debata k přijetí eura, kdy možnost centrální banky ovlivňovat korunu stálo Českou republiku několik set miliard korun ztrát (zhruba pět procent HDP) na účtech ČNB a bohužel se situace bude i nadále zhoršovat,“ řekl ekonom Martin Mašát ze společnosti Partners.

„Stálicí bývají důchody, které sice rostou, ale opět přesně v rozporu s nálezem českých soudů, kdy sice roste paušální část, ale ta část důchodů závislá na předešlých zásluhách, tedy odvodech do důchodového systému, tím opět ztrácí na významu a nemotivuje nikoho platit si na budoucí důchod,“ dodal.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám