Zeman to uvedl v rozhovoru pro páteční vydání listu Mladá fronta Dnes s tím, že pokud by selhal nynější pokus o sestavení kabinetu a následně by neuspěl ani premiér nominovaný předsedou Sněmovny, mohl by volby vypsat.

TÉMA: Komunální volby 2018

„Když nevyjde ani třetí pokus, tak má prezident republiky možnost – nikoli povinnost – vyhlásit předčasné volby,“ řekl prezident, který se doposud k opakování volebního klání stavěl spíše skepticky.

V loňském televizním vánočním poselství dokonce své prohlášení, že předčasné volby nikdy nepřipustí, doprovodil gestem s bojovně zaťatou pěstí. Podle něj mají politici umět hrát s kartami, které voliči rozdali.

Prezident Miloš Zeman během vánočního proslovu zvedl zaťatou pěst v okamžiku, kdy vyloučil, že by vypsal předčasné volby.

Prezident Miloš Zeman během vánočního proslovu zvedl zaťatou pěst v okamžiku, kdy vyloučil, že by vypsal předčasné volby.

FOTO: repro ČT24

Zeman také připomněl, že dalším možným termínem, v němž by došlo ke kumulaci hlasování, by byly příští rok na jaře volby do Evropského parlamentu. S tímto termínem v minulosti operoval i Andrej Babiš.

Říjnový termín nevypadá reálně

Aby se ale mohly předčasné sněmovní volby konat souběžně s volbami do komunálu a Senátu, muselo by to nastat do 60 dnů od rozpuštění Sněmovny. Prezident by je tak musel vyhlásit nejpozději 5. srpna.

Do té doby by se muselo odehrát mnoho kroků. Zaprvé by druhá Babišova vláda musela předstoupit před Sněmovnu s žádostí o důvěru, kterou by nedostala. Následoval by třetí pokus o sestavení vlády, kdy jméno premiéra určuje předseda Sněmovny, tedy Radek Vondráček z hnutí ANO. V rychlém sledu by muselo proběhnout jmenování premiéra, celé vlády a následně do 5. srpna žádost třetí vlády o důvěru, která by byla opět neúspěšná. Podle ústavního právníka Václava Pavlíčka se to stihnout dá, ale bylo by to hodně uspěchané a vzhledem k tomu, jak pomalý byl proces při druhém pokusu, se to jeví jako téměř nereálné.

Poslední šancí, jak se propracovat k předčasným volbám, by bylo rozpuštění Sněmovny, pro což by musela hlasovat ústavní většina, tedy 120 poslanců.