Hlavní obsah

Vrátíme to, ale nic jsme neudělali. Imoba souhlasí se splacením dotace na Čapí hnízdo

• Aktualizováno

Firma Imoba z holdingu Agrofert souhlasila s dobrovolným vrácením padesátimilionové dotace na vybudování rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo. Dohodu bude příští týden schvalovat výbor Regionálního operačního programu (ROP) Střední Čechy, který dotaci přidělil. Imoba do dokumentu nechala včlenit, že vrácení peněz neznamená, že by porušila podmínky dotace.

Foto: koláž Novinky.cz s Právo

Článek

O rozhodnutí firmy informovala páteční Mladá fronta Dnes (MfD). Pro podezření z dotačního podvodu kvůli sporné dotaci čelí trestnímu stíhání premiér Andrej Babiš (ANO).

Babiš uvedl, že má k případu informace pouze z médií. „Ráno jsem si to přečetl, tak k tomu neříkám vůbec nic, protože se mě to netýká,” odtušil před odletem do Budapešti na jednání států V4.

Můžu potvrdit, že o materiálu se bude příští týden hlasovat. Je to dohoda o dobrovolném narovnání
šéf ROP Střední Čechy Karel Munia

Materiál předkládá předsedkyně ROP Střední Čechy a hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Výbor by ho měl schvalovat na zasedání ohlášeném na příští čtvrtek. To je den před vypršením lhůty, kterou má Imoba na vrácení dotace. „Můžu potvrdit, že o materiálu se bude příští týden hlasovat. Je to dohoda o dobrovolném narovnání,” řekl MfD ředitel ROP Střední Čechy Kamil Munia.

Imoba záležitost komentovat nechtěla, napsal deník. „Nemůžu to potvrdit v tuto chvíli,” uvedl mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Padesát miliónů korun má společnost podle MfD vrátit do pěti dní od podepsání dohody.

Firmě hrozila sankce

Výzvu k dobrovolnému vrácení dotace poslal úřad 4. května. Peníze měla Imoba poslat do 30 dní. Počátkem nynějšího měsíce úřad lhůtu prodloužil do 29. června. [celá zpráva]

Foto: Petr Hloušek, Právo

Prezident Miloš Zeman přijel ve čtvrtek 28. dubna 2016 navštívit ekofarmu Čapí hnízdo Andreje Babiše. Zde spolu s dětmi z Klokánků pokřtil tři klokany.

V opačném případě firmě hrozilo zahájení správního řízení, které by mělo formu daňové kontroly. Kdyby po něm bylo vrácení dotace nařízeno, musel by podle pravidel platných v době přidělení peněz příjemce zaplatit také penále ve výši sto procent částky. Podle nyní platných pravidel se ale penále nevyměřuje.

Munia v únoru uvedl, že úřad k tomu bude potřebovat právní výklad. Už dříve se úřad přihlásil k případné škodě v rámci trestního řízení.

V podezření Babiš a okolí

Kvůli podezření z pokusu o dotační podvod v kauze Čapí hnízdo je stíháno sedm lidí. Je mezi nimi premiér Babiš i jeho manželka Monika Babišová, švagr Martin Herodes a Babišovy dvě dospělé děti. Babiš obvinění z podvodu opakovaně odmítá.

Policie původně stíhala 11 lidí. Místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek a další tři z nich ale uspěli se stížností proti stíhání.

BEZ KOMENTÁŘE: Farma Čapí hnízdoVideo: Novinky

Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova holdingu Agrofert. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele.

V létě 2008 získala padesátimiliónovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila pod Agrofert. Farmu Čapí hnízdo nyní vlastní společnost Imoba.

Anketa

Považujete za správné, že Imoba vrátí dotaci na Čapí hnízdo?
Ano a měla to udělat už dávno
34,2 %
Ne, získá tím jen argument navíc
32,9 %
Nevím, celá kauza je mi ukradená
32,9 %
Celkem hlasovalo 149 čtenářů.

Kauza Čapí hnízdo

Práce na projektu přestavby zanedbaného statku a lihovaru u Benešova na konferenční centrum začaly v roce 2006. Majitelem se stala firma Imoba z holdingu Agrofert, který patřil Andreji Babišovi. Postupem času přešla pod akciovou společnost Farma Čapí hnízdo s anonymními majiteli. Tato firma po zákazu anonymních akcií v roce 2014 zanikla a Čapí hnízdo přešlo zpět pod Imobu, která spravuje nemovitosti skupiny Agrofert.

Dotaci ve výši 50 milionů korun projekt získal v srpnu 2008. Dokončen a otevřen byl o dva roky později, už v té době byl v médiích spojován s Babišem, který však vlastnictví odmítal. Týdeník Ekonom tehdy uvedl, že firma při žádosti o dotaci byla brána jako malý podnik a v případě propojení s kapitálově silnější společností by dotaci nezískala.

V roce 2011 bylo při jednom z auditů zjištěno, že Farma Čapí hnízdo požádala v roce 2009 o jednu platbu dřív, než uhradila příslušnou fakturu. Kvůli porušení podmínek byla firmě vyměřena pokuta, která včetně penále dosáhla šesti milionů korun. V roce 2012 však byla většina odpuštěna, firma zaplatila 37 000 korun plus penále.

Babiš rok poté v Reflexu uvedl, že s Čapím hnízdem nemá nic společného a neví, komu patří. Společnosti prý půjčil 400 milionů korun a má tam pronajatu jednu budovu. Jen rok nato uvedl, že skupina Agrofert převzala „ztrátovou a předluženou farmu” Čapí hnízdo.

V roce 2015 policie začala prověřovat okolnosti získání dotace pro Čapí hnízdo. Babiš už předtím řekl, že si není vědom žádného pochybení. Věcí se začal zabývat Evropský úřad proti podvodům (OLAF) a stala se i hlavním tématem pro mimořádnou schůzi Sněmovny. Na ní Babiš původně majitele firmy sdělit odmítl, posléze však řekl, že farmu Čapí hnízdo vlastnili v době získání dotace jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky. Sněmovna pak na návrh ČSSD mimořádnou schůzi přerušila do doby, než OLAF zveřejní výsledky svého vyšetřování.

Kauza přispěla ke konci Babiše na postu ministra financí. Ve funkci ho 24. května 2017 vystřídal člen ANO Ivan Pilný.

Reklama

Výběr článků

Načítám