Pane generále, oddychli jste si na generálním štábu, že poslanci odhlasovali mandát pro zahraniční mise do roku 2020? Ministryně obrany říkala, že pokud nebude mandát rychle schválen, budete muset začít připravovat stažení vojáků.

Je to určitě dobře, protože to dává našim vojákům jistotu pro plánování misí. Nejde o jednoduchou věc. Mise se připravují v řádu měsíců. Je to i silný signál pro naše partnery, že jsme důvěryhodní a že dodržíme své závazky.

Bez mobilního telefonu, sociálních sítí podle nich není život

Nejde o to, jestli si vojáci oddychnou nebo ne, my jsme pouze nástroj obrany státu a pracujeme na základě politického zadání, a pokud se změní, tak máme připravené alternativní plány, jak postupovat dál.

Zahraniční mise jsou hlavně politickým nástrojem, ale jaký mají smysl z vojenského hlediska?

Za prvé mise souvisí s bezpečností našeho státu i celé Aliance. Osobně zastávám názor, že je lepší bojovat s terorismem mimo území České republiky než doma. Jedná se o příležitost pro vojáky, protože získávají zkušenosti a profesní dovednosti. Posun české armády díky misím od té doby, co byla armáda profesionalizována, je velice dynamický a máme jednu z velice dobrých a kvalitních armád.

Vojáci odjíždějí na novou misi do Pobaltí. Jaký je důvod jejich vyslání?

Cílem mise je posílit bezpečnost na severovýchodním křídle Aliance.

Co tam čeští vojáci budou dělat?

Naši vojáci – jde o mechanizovanou rotu a minometnou četu – budou integrováni do jednotek pod velením Německa, Anglie, KanadyUSA a budou tam cvičit.

V Afghánistánu vojáci bojují proti Tálibánu, teroristům. Ale proti komu budou bojovat v Pobaltí?

Afghánistán je reálná operace, kde řešíme boj proti terorismu. Na Baltu tři spojenecké země cítí určitou míru ohrožení a požádali v rámci Aliance o podporu.

V Pobaltí se nepřipravujeme na válku, jde o preventivní opatření

Aliance jim poskytla a ukazuje tím, že jsme jednotní a hrozbu, které baltské země cítí, vnímáme stejně. Je to jako ve Třech mušketýrech, jeden za všechny a všichni za jednoho. Lepší je dělat preventivní opatření než poté řešit válečný konflikt. Naši vojáci tam budou cvičit, zkoušet interoperabilitu. I pro nás to bude přínos, budeme ověřovat schopnosti v jiném prostředí.

Očekává se vojenská reakce Ruska kvůli alianční misi blízko jeho hranice?

Pobaltské státy se cítí ohroženy, a proto jim byla poskytnuta pomoc. Jde ale o preventivní opatření, není to příprava na žádnou válku.

To chápu, ale čeká se reakce Ruska?

Jistě dobře chápete, že vám nemohu popisovat operační plány, které podléhají režimu utajení.

V Iráku by měla armáda posílit svou protichemickou jednotku. Vyrazí do terénu a bude hledat laboratoře, v kterých Islámský stát vyráběl chemické zbraně?

Je to tréninková operace zaměřená na výcvik irácké armády, převážně v jejích výcvikových zařízeních.

Armáda má dnes 20 tisíc vojáků, kolik by jich mělo být v budoucnosti?

Podle Koncepce výstavby Armády ČR by jich mělo být v roce 2025 téměř 25 tisíc.

Dokáže armáda nabrat těch pět tisíc vojáků, když každý rok okolo tisíce lidí odejde do zálohy či do důchodu?

Můj předchůdce generál Bečvář začal řešit nábor poměrně dynamicky. A plán získat dva tisíce rekrutů ročně se nám daří plnit. Zájem o práci v armádě je vysoký, ale děláme si analýzy, jak se bude vyvíjet dál. Dnes je nám prostředí nakloněno, tak zamýšlíme nábor posílit o 100 až 200 lidí.

A co vám říkají analýzy, bude zájem o armádu i v budoucnosti, kdy se čeká demografický pokles?

Řešíme to v několika, nejen jestli bude stále dostatečný zájem, ale i to, jak se na rekrutaci podepíší např. problémy, které mají rekruti s fyzickou zdatností a psychotesty.

Díváme se na to i v dlouhodobém horizontu. Generace se vyvíjejí. Rád mluvím o generaci X. To jsou lidé, kteří v armádě už jsou a přicházejí.

Ale blížíme se ke generaci YZ. Jsou to mladí lidé narození po roce 2000. Žijí v jiném prostředí, než je armáda zvyklá. Bez mobilního telefonu, sociálních sítí podle nich není život. Rekrutační potenciál se bude do budoucna stále více komplikovat a nás bude stát mnohem větší úsilí ty lidi vybrat, vycvičit a převést je na úroveň, kterou armáda potřebuje.

V čem jsou ti lidé, kteří vyrůstali bez mobilů a online připojení, jiní?

Jsou flexibilnější a dokážou na věci spontánně reagovat. Dokázali jet na tábor a strávit léto v lese. Generace, která vyrůstá dnes, se ráno probudí, a když nemá v ruce mobil, ve kterém má online informace, tak to vidí jako problém.

Vidím to na svých synovcích. Dříve byl oblíbený trest domácí vězení. Pro mě to byla naprostá tragédie, když jsem nemohl jít ven za svými kamarády. Dnes by to žádný trest nebyl. Spíše když jim vezmete telefon nebo vypnete počítač. Tomu se armáda musí přizpůsobit. Nebude to dlouho trvat a rekrutace se nebude odehrávat na ulicích a v rekrutačních střediscích, ale výhradně na internetu a sociálních sítích.

Na druhou stranu se nebezpečí v tomto světě přesouvá do tzv. kyberprostoru a bojuje se tam. Asi bude výhodou, že se dnešní mladí lidé v tomto prostoru pohybují mnohem zdatněji.

To určitě bude výhoda, ale nikdy se neobejdeme bez toho, aby pěšák byl stále svou nohou na zemi.

Jakou schopnost bude mít 25tisícová armáda pro Českou republiku? Dokážeme se ubránit sami, nebo se bez spojenců neobejdeme?

Naše bezpečnost je postavena na našem členství v Alianci. Pokud nebude, tak je celkem logické, že armáda, která má 25 tisíc vojáků, se sama neubrání. Proto jsme v 90. letech zvolili cestu integrace do silného bezpečnostního bloku. Podle mého názoru dnes lepší bezpečnostní systém než NATO neexistuje.

Jak potom vnímáte, že tu podpořena komunisty, kteří chtějí vystoupit z NATO?

Měli bychom si od sametové revoluce uvědomit, že armáda tu není od toho, aby komentovala vznik vlády a politiku. Armáda je apolitická, je to dáno zákonem. Za obranu odpovídá vláda, takže já to v žádném případě nechci a nebudu komentovat. Jsem rád za to, že armáda je apolitická.

Kam chcete armádu dostat během toho, co budete v jejím čele?

Mám čtyři úkoly. Dotáhnout strategické modernizační projekty. Na prvním místě je posilování pozemních sil a přezbrojení 7. mechanizované armády na nový obrněný transportér.

Dále je to vybudování třístupňového systému řízení a velení, abychom byli lépe schopni reagovat na komplexní hrozby.

Chci také vybudovat tři nové jednotky – prapor logistické podpory v Rakovníku, velitelství kybernetických a informačních operací a výsadkový pluk v Chrudimi. A další prioritou je nábor nových vojáků a aktivních záložníků.

Nákupy techniky ministerstvu obrany moc nejdou. Nakolik to, že obraně trvají nákupy radarů nebo vrtulníků dlouho, ohrožuje akceschopnost armády?

Velké modernizační projekty nevznikají hned, nejde lusknout prsty a čekat, že tu bude najednou 210 obrněných transportérů. Trvá to vždy řadu let. Např. pandury do armády zaváděli dva náčelníci generálního štábu a trvalo to osm let. Navíc armáda akvizice neprovádí, ale dává jen požadavky. My víme naprosto přesně, co chceme.

Lepší bezpečnostní systém než NATO dnes nenajdete

A své požadavky jsme předali dlouho v předstihu. Je pravda, že např. radary MADR se řeší už od roku 2009. Ale na druhou stranu teprve od roku 2015, kdy vznikla koncepce výstavby armády, máme stabilní zdrojový rámec. Do té doby byl rozpočet armády hrubě podfinancován.

A teprve v roce 2017 byl schválen program rozvoje a tím pádem jsme se dostali do dvouletého skluzu, aniž by za to někdo v resortu mohl.

Říkáte, že armáda jasně ví, ale není to tak dávno, když ministryně Šlechtová řekla, že generální štáb nechce vrtulníky, které jsou na trhu, ale science fiction.

Takové otázky komentovat nebudu, ani nikdo z vojáků. Armáda ví, co chce. A obecně platí, že armády jsou motorem vojenské vědy, rozvoje a výroby zbraňových systémů a technologií.

V mém týmu je většina těch, kteří mají bojové zkušenosti a za sebou celou řadu operací, a jsme schopni na základě svých zkušeností říci přesně, co potřebujeme. Nic ale není černobílé a o různých otázkách se vyjednává.

Někde své nároky můžeme snížit, ale někde na ně musíme přitlačit. Ale celkově víme, co chceme, abychom mohli na soudobém bojišti uspět a připravovali se na válku budoucí a ne na tu, co byla.