Zdravotní komplikace nastaly až několik dní po návratu, kdy ženě bolest nártu znemožňovala chodit a noha včetně palce začala černat. Na nártu se vytvořil hnisavý vřed a k tomu se přidaly čtyřicítky horečky. Vše skončilo okamžitou operací a hospitalizací, která trvala přes dva týdny.

„V nemocnici mi museli vzít kus odumřelé tkáně na nártu a palci až na kost. Po tom, co jsem šlápla na ostrou mušli, se mi do ranky nejspíš dostala nějaká infekce. Měla jsem štěstí, že jsem nepřišla o víc,“ řekla Právu žena. Podle lékařů musí být v domácím léčení ještě minimálně několik týdnů.

Jak je patrné z jejího příběhu, i zdánlivé banality, které turisté na dovolených zažívají, jako je říznutí o mušli, mohou vést až ke smrtelným následkům. Své o tom ví i primářka kliniky infekčních a tropických nemocí Nemocnice na Bulovce Hana Roháčová.

Malárie z Francie

„Řešili jsme u nás velmi neobvyklý případ muže, který se poranil při potápění v Thajsku. Do krve se mu přitom dostala zvláštní bakterie, která vedla k selhání oběhu. Přestože byl pacient řadu měsíců hospitalizován, nakonec zemřel,“ popsala Právu.

Podle ní se Češi z dovolených stále nejčastěji vracejí s průjmy, někteří například i s břišním tyfem. Několikrát do roka na Bulovce léčí i pacienty s malárií či západonilskou horečkou, což je onemocnění, které je spojeno s postižením nervového systému.

Existují ojedinělé případy, kdy si turisté přivezli malárii z jihu FrancieHana Roháčová, primářka

„Existují přitom ojedinělé případy, kdy si turisté přivezli malárii z jihu Francie (vyskytuje se především v subsaharské Africe – pozn. red.). Nakažený komár se tam dostane tak, že přiletí v letadle. Zakrátko ale zahyne, protože nemá vhodné podmínky k životu,“ přiblížila lékařka.

V praxi se výjimečně setkává také s cholerou, přičemž lidé za ní přicházejí i s nebezpečným parazitem zvaným améba. „Pacientce, která se nakazila v Indii přes vodu nebo jídlo, jsme potom museli uříznout střevo. Proto je důležité jíst v oblastech tropů a subtropů jen jídla ze známých zdrojů a pít pouze balenou vodu,“ varovala primářka.

Z tropů si Češi přivážejí i horečku dengue. Tou před dvěma lety onemocněla Jihomoravanka Lucie (33).

„Dostala jsem ji po kousnutí komárem na Maledivách. Už na letišti při odletu jsem měla horečky a bolelo mě celé tělo, nemohla jsem se vůbec hýbat (horečce se kvůli bolestem říká horečka lámající kosti – pozn. red.). Po příletu jsem šla druhý den k lékaři, ten řekl, že mi málem odešla játra,“ sdělila Právu. Z nemoci se dostávala měsíc, jaterní dietu ale musela dodržovat ještě půl roku po nákaze.

Epidemie ziky už nehrozí

Podobný průběh nemoci má choroba přenášená virem zika. Epidemie viru, která vypukla před dvěma lety, ale podle viroložky Hany Zelené už dnes neplatí. Aktuálně neví o žádném napadeném Čechovi, poslední případ se údajně objevil zhruba před půl rokem.

Podle primářky Roháčové je u Čechů v zahraničí velkým problémem kontakt se zvířaty. „Máme poměrně hodně pacientů, kteří si zvířata krmili, hladili a pak je, například opice, kousla. Od ní se nakazili,“ sdělila.

Nebezpečný „kontakt“ se zvířetem občas zaznamenají i české pojišťovny, které klientům při zranění následně hradí léčebné výlohy. „Pamatuji si na klienta, který byl na procházce v africké rezervaci. Zpoza křoví na něj z ničeho nic zaútočil nosorožec. Srazil ho na zem a pak po něm ještě jednou přeběhl a rozdrtil mu levé rameno,“ popsal Právu příhodu jednoho z klientů mluvčí pojišťovny Allianz Václav Bálek.

Nebezpečnou se zase pro klientku ČSOB pojišťovny stala jízda na slonovi v thajské džungli. „Byla zaujata okouzlujícím výhledem ze sloního hřbetu a bohužel spadla. A to navíc tak nešťastně, že si přivodila zlomeninu holenní kosti. Po fixaci nohy do dlahy byl nutný i operativní zákrok,“ sdělil Právu mluvčí společnosti Petr Milata.