Článek
Do registru se spolek zapsal 18. března. Ještě 17. března přitom Novinkám ředitel společnosti Vlastimil Veselý tvrdil, že SOSP žádné lobbování neprovádí a povinnost registrace se na ni nevztahuje.
„Naše diskuse se zákonodárci o návrzích legislativy, které probíhají veřejně na seminářích, konferencích a online debatách, případně veřejnou komunikací (petice, otevřené dopisy), nespadají pod lobbování podle zákona o regulaci lobbování a není proto povinností se registrovat v registru lobbistů,“ řekl Novinkám.
Zapojíme se do zákona o DSA, řekl Veselý
Nicméně už tehdy Veselý přiznal, že registraci společnost zváží, aby mohla lobbovat při jednání o zákonu o digitální ekonomice.
„Zatím jen zvažujeme, že se v souvislosti s druhým čtením návrhu zákona o digitální ekonomice (DSA je naše klíčové téma) zapojíme i aktivněji, a v takovém případě bychom se jistě registrovali,“ napsal Veselý.
K ovlivňování politiků se však Společnost, z níž pochází poslankyně Motoristů Gabriela Sedláčková nebo poradkyně premiéra Natálie Vachatová, hlásila na svém webu už předtím.
„Navrhujeme a oponujeme legislativní opatření. Vysvětlujeme poslancům, senátorům a europoslancům rizika nových forem cenzury. Naším dlouhodobým cílem je přimět vládu a zákonodárce k legislativním opatřením na ochranu svobody projevu. Proto jsme v kontaktu s většinou politických stran, jejich poslanci, senátory a europoslanci,“ psala o sobě Vávrova společnost na svých stránkách.
Jak Novinky informovaly, podle expertky Transparency International Moniky Krejčí se taková činnost jednoznačně dá pokládat za „lobbování“.
„Diskuze se zákonodárci o návrzích legislativy jsou absolutně základní definiční prvek lobbování. Forma, tj. zda probíhají na seminářích, online či offline, nebo v rámci bilaterálních schůzek, není směrodatná. Klíčové je, že snahou lobbisty je ovlivnit jednání lobbovaného ve věci určité konkrétní legislativy,“ řekla Novinkám.
Registraci lobbování je dle zákona nutné provést ještě před zahájením činnosti. „Pokud někdo lobbuje, aniž by byl zaregistrován, hrozí mu v případě prokázání takového porušení pokuta až do milion korun nebo do výše tří procent hodnoty aktiv právnické osoby,“ informovala Novinky mluvčí ministerstva Marcela Nevšímalová.
