Hlavní obsah

Imoba odmítla sdělit, zda dobrovolně vrátila dotaci za Čapí hnízdo

Právo, Novinky, Radim Vaculík

V pondělí uplynula třicetidenní lhůta, dokdy společnost Imoba měla reagovat na výzvu dotačního úřadu ROP Střední Čechy, aby dobrovolně vrátila dotaci padesát miliónů korun na projekt kongresového centra Čapí hnízdo.

Foto: Milan Malíček, Právo

Farma Čapí hnízdo na Benešovsku

Článek

Jenže zástupci firmy to odmítli sdělit s tím, že počkají, až se k věci vyjádří samotný ROP Střední Čechy, který finance pro farmu v roce 2008 přiklepl. Ten tak ale podle úřednice určené pro komunikaci Kláry Fronkové učiní v průběhu tohoto týdne.

„V tuto chvíli tedy není co komentovat,“ řekl v pondělí Právu bez konečného výsledku Karel Hanzelka, který je mluvčím společnosti Agrofert, pod níž v minulosti farma Čapí hnízdo patřila.

Není tedy stále jasné, zda Imoba, která je nástupnickou firmou po původním příjemci financí - Farmě Čapí hnízdo, peníze vrátila, anebo nikoli.

Pokud by se tak nestalo, ROP podle všeho zahájí s touto společností správní, respektive klasické daňové řízení, jehož závěry lze očekávat: vraťte peníze. Tentokrát už ale nepůjde o dobrovolnou výzvu, nýbrž o nařízení. Pokud by ho Imoba neuposlechla, do věci by se vložil finanční úřad jako zákonný vymahač daní.

Foto: Milan Malíček, Právo

Farma Čapí hnízdo na Benešovsku patřící do koncernu Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO).

ROP si už v průběhu jara nechal od dvou právních kanceláří vypracovat analýzu, zda má poskytnutou dotaci vymáhat zpět. Přestože ředitel úřadu Kamil Munia odmítl sdělit její výsledek, lze z následného postupu ROP předpokládat, že právníci doporučili peníze vymáhat zpět.

Navíc podle pravidel platných v roce 2008, kdy ROP dotaci vyplatil, má nárok požadovat i penále ve výši sto procent částky, tedy dalších padesát miliónů korun.

Podle těch nynějších se ale penále nevyměřuje. Munia v únoru uvedl, že úřad bude k této věci potřebovat právní výklad.

Samotné řízení o vrácení dotace musí úřad podle zákona zahájit nejpozději do deseti let ode dne jejího vyplacení, tedy nejpozději do října letošního roku.

Imoba spravuje a provozuje část majetku rodiny premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO). Ten je kvůli dotaci spolu s dalšími šesti lidmi stíhaný pro dotační podvod a z poškození finančních zájmů Evropské unie.

Dotace prý byla zákonná

Výzvu k dobrovolnému vrácení sporné dotace poslal úřad 4. května s tím, že peníze by Imoba, kde je členkou představenstva rovněž stíhaná Babišova manželka Monika, měla poslat do třiceti kalendářních dnů, tedy do pondělka.

„Trváme však na tom, že dotace byla čerpána v souladu se zákonem, což v minulosti potvrdilo i několik kontrol různých úřadů včetně ROP,“ uvedl k tomu v květnu Hanzelka.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Premiér Andrej Babiš (ANO)

Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do holdingu Agrofert tehdy patřícímu Babišovi.

V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s anonymními akciemi na majitele. Pak se přejmenovala a na podzim 2008 získala padesátimiliónovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky.

Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila pod Agrofert. Farmu Čapí hnízdo nyní vlastní Imoba. Jejím jediným akcionářem je společnost SynBiol, dřív plně ovládaná Babišem.

Kvůli svému působení v politice se Babiš alespoň formálně vzdal kontroly nad tímto majetkem a převedl jej do svěřenského fondu

Kauza Čapí hnízdo
Je to farma s konferenčním centrem na Benešovsku, která vyrostla na místě bývalého statku a lihovaru. Práce na projektu začaly v roce 2006, areál byl otevřen v roce 2010.
V roce 2008 získal projekt s názvem „Multifunkční kongresový areál Čapí hnízdo“ 50miliónovou dotaci určenou na podporu malých a středních podniků. O dotaci žádala společnost Farma Čapí hnízdo, a. s., která měla akcie na majitele. Kdo byl jejím skutečným majitelem, není jasné.
Před získáním dotace a po uplynutí doby, kdy měla společnost v souladu s dotačními podmínkami udržovat projekt naživu, farma patřila pod Agrofert podnikatele Andreje Babiše. Ten se v dokumentu Matrix AB z roku 2015 k farmě hlásí jako ke svému nápadu.
Farma už v průběhu stavby přitahovala pozornost médií – pod Agrofertem by totiž na dotaci pro malé podniky nedosáhla. Tento zájem ještě vzrostl po Babišově vstupu do politiky v roce 2011 a po úspěchu jeho hnutí ANO ve volbách v roce 2013. Babiš odmítal, že by farmu v době, kdy měla být malým podnikem, vlastnil. Označoval se za „strategického partnera“.
K otázce skutečného vlastníka Babiš v průběhu času uváděl rozporuplné odpovědi, jako že neví, že farmu vlastní „nějací advokáti“, nebo že v době žádosti o dotaci ji vlastnily jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky.
Dotací pro farmu se zabýval Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Ze tří odstavců, které české úřady z jeho 50stránkové zprávy o Čapím hnízdě oficiálně zveřejnily, vyplývá, že našel jisté „nesrovnalosti“ a doporučil, aby farma nedostala peníze z eurofondů. Podle informací z médií je ve zprávě zmiňován trestný čin podvodu a poškozování zájmů Evropské unie.

O tom, že dotace byla poskytnuta nezákonně, v minulosti už rozhodl Evropský úřad pro vyšetřování podvodů OLAF. České ministerstvo financí poté proto vyjmulo projekt farmy Čapí hnízdo z těch, které měly eurodotaci obdržet. Peníze tak fakticky zaplatil ROP Střední Čechy, tedy kraj. A ten je chce nyní zpět.

Babiš obvinění z podvodu opakovaně odmítá. Policie původně stíhala 11 lidí. Čtyři z nich ale v květnu uspěli se stížností proti stíhání, mezi nimi i první místopředseda Hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám