Článek
Na návrat Kleslové upozornil server iRozhlas. Kandidátku musí ještě schválit celorepublikový výbor ANO. Sám Babiš však řekl, že proti Kleslové nic nemá.
„To je otázka na kraj a otázka výborů. Pokud vím, tak paní Kleslová, na kterou média úspěšně vedla velkou kampaň, tak ta různá anonymní trestní oznámení byla nesmyslná, ona se očistila, já s ní osobně určitě nemám problém,“ prohlásil Babiš v pondělí na tiskové konferenci na ministerstvu dopravy.
Smlouvy s ČEZ a spolupráce s StB
Kleslová byla dlouhou dobu členkou ČSSD. Do ANO vstoupila v roce 2014, stala se místopředsedkyní hnutí, vedla pražskou organizaci a stala se blízkou spolupracovnicí Babiše. Z vysoké politiky se stáhla v roce 2015 po několika aférách.
Na povrch například vyplynulo, že jako advokátka poskytovala právnické služby polostátním firmám, například společnosti ČEZ. Inkasovala za to 100 tisíc korun měsíčně. Dříve spolupracovala se státní firmou Čepro i Českými drahami.
Babiš také o Kleslové mluvil na jedné z nahrávek, které byly zveřejněny na anonymním twitterovém účtu skupiny Julius Šuman. Na té o ní hovořil jako o ambiciózní ženě, kterou rozvědka cvičila na nejlepšího špióna na světě. Kleslová tehdy označila nahrávku za zmanipulovanou.
Český rozhlas už roce 2009 napsal, že Kleslová byla před listopadem 1989 příslušnicí komunistické rozvědky, tehdy pod rodným jménem Radmila Bartheldyová. V roce 2014 Kleslová pro server Aktuálně,cz tvrdila, že tam nedělala nic špatného. Snila prý o diplomatické kariéře, a tak napsala na ministerstvo zahraničí. Tam jí prý řekli, že si ji musí prověřit a poslali ji na ministerstvo vnitra. Když za ní pak přišli s tím, že je šikovná a že by mohla být špiónkou, odmítla.
Hledaný článek byl podvrh
Kleslová na sebe také upozornila v červnu 2015 oznámením nálezu článku Hitler je gentleman, o jehož existenci je přesvědčený prezident Miloš Zeman. K autorství článku objeveného při novinářské prohlídce vily Karla Čapka se posléze přihlásil literární kritik Jaromír Slomek, který si prý chtěl vystřelit z kolegů novinářů.
Zeman se o článku, jenž má být údajně dílem novináře Ferdinanda Peroutky, zmínil v projevu z ledna 2015, článek však doposud vzdor úsilí badatelů i hradního mluvčího nikdo nenašel.