Hlavní obsah

Poche navrhuje vyřizovat žádosti migrantů o azyl už v Libyi. Lodě potápět odmítá

– Praha

Europoslanec za ČSSD Miroslav Poche, kterého jeho strana navrhuje na pozici ministra zahraničí, vysvětloval v neděli v televizi Prima svůj postoj k řešení uprchlické krize. Spor s prezidentem Milošem Zemanem, který ho na postu nechce, vnímá pouze jako mediální třenici, protože s hlavou státu ještě nehovořil. Poche na rozdíl od Zemana nemá za úhelný kámen české politiky postoj k migraci.

Foto: Milan Malíček, Právo

Europoslanec za ČSSD a kandidát na ministra zahraničí Miroslav Poche.

Článek

„Já třecí plochy vnímám jako mediální třecí plochy, já jsem neměl s prezidentem možnost mluvit,“ řekl Poche a zmínil, že vyjádření hradního mluvčího nepovažuje za vyjádření prezidenta.

Narážel na vyjádření mluvčího na jeho adresu. O tom, že má s Pochem problém, však otevřeně mluvil i sám Zeman.

To, že podpořil v roce 2015 rezoluci k migrační krizi, kde se poprvé mluvilo o kvótách, vysvětlil Poche slovy, že nechtěl potopit celý text, který se zabýval ochranou hranic.

„Kvóty jsou slepou uličkou,“ pravil v neděli Poche a dodal, že některé země je zneužívají: „Fungují jako průtokový ohřívač. Přijmou nějaké uprchlíky a umožní jim odejít do Německa či Švédska.“

Poche má i velké výhrady k tomu, jak se o kvótách rozhodlo, tedy hlasováním ministrů vnitra, kde stačila kvalifikovaná většina: „Byli jsme přehlasování, což mi připadalo krajně nevhodné.“

Komplexní řešení pro Afriku a Blízký východ

K řešení uprchlické krize dodal: „Musíme přijít s komplexním řešením pro subsaharskou Afriku a Blízký východ, pomáhat těmto zemím, obchodovat s nimi a posilovat naše zahraniční mise.“

Poche popsal klíčové prvky: „Zastavit odchod lidí ze zemí odkud přicházejí, zastavit odplouvání lodí od libyjských břehů a jednat s Tureckem, aby odtamtud nepřicházeli lidi z Blízkého východu.“

Za důležitou považuje ochranu hranic. „Vnějších hranic,“ zdůraznil Poche. „Žádná vnitřní hranice nezastaví tok (migrantů), ta ten problém, nevyřeší. Měla by se posílit námořní hranice, operace Triton a zakročit proti libyjským pašerákům a technicky a finančně pomáhat státům jižní Evropy - Itálii a Řecku - v ochraně hranic,” řekl.

Klíčové je podle něj řešit problém se zeměmi, odkud migranti přicházejí: „Musíme vyjednat readmisní dohody se všemi zeměmi střední Afriky a nabízet jim pomoci v zemědělství.“ Dodal, že produkce z těchto zemí neohrožuje evropský trh.

Co se týká vlny mířící přes Itálii, považuje za nejlepší řešení vyřizovat žádosti o azyl už v Libyi: „Nejsnazší by bylo, kdyby ta procedura probíhala v Libyi,” uvedl s tím, že lidé, kteří by neměli nárok na azyl, by mohli dostávat peníze na návrat. Zmínil, že z Afriky s výjimkou Eritreje a dalších asi dvou zemí nemají lidé nárok na azyl a odtamtud většinou přicházejí ekonomičtí migranti.

Europoslanec Tomáš Zdechovský z KDU--ČSL namítl, že některé Pocheho návrhy jsou obtížně realizovatelné: „V Libyi je obtížné jednat, když jsou tam dvě vlády.“

Poche odmítl, že by se lodě s migranty potápěly: „Rozhodně nebudeme lodě potápět.“

Pomalé vyřizování žádostí v Itálii

Zdechovský dodal, že je tu ještě jedna klíčová záležitost: „Musí být možnost zasáhnout proti některým neziskovým organizacím, které vozily migranty od hranic z Libye do Itálie. Řada lidí v rámci politické korektnosti chodila potichu kolem role neziskových organizací v roli při převážení těchto lidí do Evropy. Vyšetřování v Itálii ukázala, že existovala spojení mezi libyjskými pašeráky a některými neziskovými organizacemi, na což jsme upozorňovali.“

Zdechovský dodal, že brzdou je přístup Itálie, kde řízení za azylanty trvá dlouho. Podle něj je třeba, aby se do šesti týdnů mohlo ukázat, zda má daný člověk nárok na azyl. Ty, co ho nemají, je třeba hned poslat zpátky. „Musíme ty lidi okamžitě vrátit. Jinak se rozprchnout po Evropské unii,“ uvedl.

Itálii se přitom podle něj obtížně pomáhá: „Nabízeli jsme pomoc při vyřizování (žádostí o azyl) ale týdny nám ani neozvali.“

Reklama

Výběr článků

Načítám