Návrh na zrušení část zákona předložil soudu senát Krajského soudu v Ostravě, který řešil banální případ, v němž nezjištěný řidič třikrát neoprávněně parkoval v centru města. Soud pak řešil žalobu proti rozhodnutí magistrátu, podle kterého se deliktu dopustil provozovatel, protože nezajistil, aby řidič jeho auta dodržoval předpisy.

Plénum ÚS se ale shodlo na tom, že odpovědnost provozovatele vozidla ničím nenarušuje ústavnost. „Provozovatel má právo neříci, kdo řídil vozidlo. Předpokládá se ale, že provozovatel vozidla ví, kdo v době spáchání přestupku užil jeho vozidlo, jakož i že má zájem domoci se po řidiči zaplacené pokuty, včetně možnosti zamezit mu další užívání vozidla,“ konstatoval Rychetský.

Soudci upozornili, že k odpovědnosti provozovatele vozidla se přikročilo i poté, aby se odstranil stav, kdy například kamery s radarem zachytily přestupky, ale dokumentace nebyla tak dokonalá, aby se dalo přesně prokázat, kdo v danou chvíli za volantem seděl. Soudci upozornili, že podobná praxe je běžná i v dalších zemích Evropy, a nic protiprávního na ní neshledal ani Evropský soud pro lidská práva.

„Zatímco subjektivní odpovědnost řidiče za přestupek je následkem protiprávního jednání, objektivní odpovědnost provozovatele vozidla za správní delikt je výrazem jeho širší odpovědnost jako vlastníka vozidla, respektive osoby, která vozidlo se souhlasem jeho vlastníka provozuje. Zákon může stanovit provozovateli vozidla povinnosti k zajištění účinné regulace silničního provozu, kterou si vyžaduje masivní využívání motorových vozidel. Každý, kdo se rozhodne opatřit si vozidlo, si musí být těchto povinností vědom,“ dodal Rychetský.