Všeobecná zdravotní pojišťovna loni zaplatila za 20 svých nejnákladnějších pacientů přes 306 milionů korun, více zatím vydala jen v roce 2016. Nejdražším pacientem byl také hemofilik, pojišťovna za něj zaplatila 25,8 miliónu korun. Mezi nejnákladnější diagnózy patří vedle již zmíněné hemofilie transplantace, svalové dystrofie, plicní hypertenze či vzácná Pompeho choroba, což je porucha metabolismu. [celá zpráva]

„Potvrzuje se tak následující trend: zatímco mnohdy astronomická suma, kterou dá pojišťovna v daném roce za nejdražšího jednotlivce, je víceméně otázkou náhody, náklady na větší skupinu drahých pacientů, kde vzhledem k jejich většímu počtu již nehraje náhoda takovou roli, postupně rostou,” uvedl mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.

Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR (ZPMV) vydala podle mluvčí Hany Kadečkové za nejdražší pacientku 12,1 miliónu korun. Žena trpí atypickým hemolyticko-uremickým syndromem. Právě vzácné nemoci, transplantace a hemofilie patří mezi nejnákladnější léčbu.

Za pět nejnákladnějších pacientů zaplatila ZPMV 52,6 miliónu korun. ”Čtyřem z uvedených pěti pacientů byl hrazen lék na základě takzvaného paragrafu 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění, tedy lék, který není v ČR schválen k úhradě z veřejného zdravotního pojištění. Přes 90 procent veškerých nákladů na léčbu těchto pacientů si vyžádaly právě náklady na léky,„ vysvětlila mluvčí Kadečková.

Náklady za 1,5 miliardy

Zákon v paragrafu 16 stanoví, že zdravotní pojišťovna ve výjimečných případech hradí zdravotní služby jinak nehrazené, pokud je to jediná možnost z hlediska zdravotního stavu pacienta. Pokud nehrozí nebezpečí z prodlení, musí souhlasit revizní lékař.

Pojišťovny v roce 2016, z nějž jsou poslední data, dostaly přes 21 500 žádostí o tuto výjimečně hrazenou léčbu. Vyhověly 90 procentům z nich, náklady překročily 1,5 miliardy korun. Počty žádostí i náklady v posledních letech rostou, v roce 2013 byla žádostí polovina a náklady třetinové. Pojišťovny uvádějí, že pokud žádost zamítnou, tak proto, že zákon proplacení léčby neumožňuje. Například nejde o jedinou možnou léčbu. V takovém případě si pacienti musí drahou léčbu uhradit sami, nelze ani dorovnat rozdíl nákladů mezi nimi.