Článek
Navrhovaný systém však má, jak zaznělo 5. dubna v Poslanecké sněmovně na sympoziu Spotřebitelské spory a jejich řešení, v Česku i řadu odpůrců. Vedle například ministerstva financí, některých úřadů a některých spotřebitelských organizací jej kritizuje i poslanec za ANO Patrik Nacher, který dlouhodobě bojuje za ochranu spotřebitelů.
Nacher považuje zavedení hromadných žalob za důležitý procesní nástroj, který reálně umožní velké skupině osob se stejným nebo velmi obdobným nárokem uplatňovat svá práva společně v jednom jediném řízení.
Výrazným způsobem se tím podle něj ušetří náklady na straně žalobců (jeden soudní poplatek, jeden znalecký posudek, jeden advokát atd.), na straně žalovaného (nebude muset hradit náklady řízení stovkám žalobců, náklady protistrany pokryje odměna advokáta) i na straně státu (jediný soudce vyřeší všechny spory v jednom soudním řízení, důkazy se budou provádět jen jednou, svědci se budou vyslýchat jen jednou).
A kdo by měl nést náklady a organizovat hromadné žaloby? „Spory by měly organizovat, zastupovat a zajišťovat spotřebitelské organizace jako neziskový sektor, které problematiku znají a jsou se spotřebiteli v přirozeném každodenním kontaktu i mimo soudní řešení,“ popsal Právu Nacher.
Jak to vidí Komise
Jeho pohled je shodný s pohledem Evropské komise. Ta nastínila základní pravidla pro hromadné žaloby, resp. kolektivní vymáhání práv, v balíčku opatření na ochranu spotřebitele počátkem měsíce.
„Potvrdilo se, že připravované evropské směrnice se budou pravděpodobně dosti zásadně míjet s principy a parametry, na kterých je dnes postaven věcný záměr zákona o hromadných žalobách, který nedávno schválila vláda,“ sdělil Právu Filip Hanzlík, hlavní právník a náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace.
Podle sdělení EK by spotřebitele v hromadných žalobách neměli zastupovat advokáti, nýbrž neziskové spotřebitelské organizace, které jsou licencovány a dohlíženy státem. Kromě toho se předpokládá i zásadně odlišný procesní postup při kolektivním uplatňování práv, než se kterým počítá vládní návrh věcného záměru o hromadných žalobách. „Stručně řečeno, vládní návrh a záměry Evropské komise jsou jen velmi obtížně obsahově slučitelné,“ uvedl Hanzlík.
Opt-out versus opt-in
Kritikům se nelíbí ani opt-out a volají po principu opt-in, který předpokládá, že se člověk o svůj nárok přihlásí. „Jsem pro systém opt-in stejně jako další subjekty, které se tak vyjádřily v připomínkovém řízení. Princip je férovější, přesnější, jednoznačnější vůči všem dotčeným a zejména jednodušší,“ popsal poslanec Nacher.
„Institut hromadných žalob by měl pomáhat spotřebitelům, kteří chtějí pomoci a jsou ochotni pro to udělat nezbytné minimum – přihlásit se o svoje práva. A ne vnucovat pomoc někomu, kdo o ni nestojí. U opt-in je jednoznačně určitelné, kolik osob se žaloby účastní,“ doplnil dále.
Opt-out může podle Nachera více vyvolávat šikanózní žaloby proti firmám. Navíc spotřebitel se stejně musí přihlásit. Nicméně tak učiní až na konci celého procesu, a to v zásadě jen v momentě, kdy strana spotřebitelů vyhraje. „Jak se ale budou řešit náklady sporu, když strana spotřebitelů prohraje?“ ptá se.
Opt-in rovněž doporučuje Evropská komise, opt-out doporučuje umožnit jen výjimečně „v souladu s řádným výkonem spravedlnosti“.