Smrky, které poslouží na šindele, vybrali správci Biskupských lesů v kopcích nedaleko obce Bílá na Frýdecko-Místecku. Na stavbu roubení bude kromě toho použito i dřevo jedlové, které musela diecéze koupit na Valašsku.

Jak informoval šéf stavebního odboru biskupství Václav Kotásek, stavba nového kostelíka, který bude na pohled téměř stejný jako ten původní, začne již letos na podzim, ale není vyloučeno, že to bude už v létě. „Záleží na tom, za jak dlouho se podaří dokončit projet a získat stavební povolení,“ řekl.

V Beskydech kacejí stromy, které budou použity na stavbu repliky vyhořelého kostela v Třinci-Gutech.

V Beskydech kacejí stromy, které budou použity na stavbu repliky vyhořelého kostela v Třinci-Gutech.

FOTO: Aleš Honus, Právo

Na stavbu nového kostela bude zapotřebí asi 550 krychlových metrů smrkového a jedlového dřeva. Nyní probíhá těžba smrků na šindele, a to v těžce přístupných kopcích asi tři kilometry od lyžařského areálu Bílá v lokalitě zvané Kavalčanka. Dřevo na výrobu šindele se musí velmi pečlivě vybírat a musí být co nejkvalitnější.

„Je velmi důležité, aby bylo bez suků nebo s minimem suků. Máme tady sice velmi kvalitní dřevo, ale pro výrobu šindele potřebujeme tu úplně nejvyšší kvalitu, takže takové stromy se vybírají složitě. Podmínka zadavatele je, aby byl šindel vyroben v délce 70 centimetrů, zatímco běžně se vyrábí v délce kolem 50 centimetrů,“ řekl ředitel Biskupských lesů Libor Konvičný.

V Beskydech kacejí stromy, které budou použity na stavbu repliky vyhořelého kostela v Třinci-Gutech.

V Beskydech kacejí stromy, které budou použity na stavbu repliky vyhořelého kostela v Třinci-Gutech.

FOTO: Aleš Honus, Právo

To, že těžba probíhá v zimě, má podle něj své důvody. „V zimě je dřevo nejkvalitnější a bez mízy, což je podmínka pro výrobu šindele, a také podmínky pro těžbu jsou nejlepší, protože půda je zmrzlá a není těžbou poškozována,“ dodal.

Kostel, který byl postaven v 16. století a byl jednou z nejvýznamnějších památek svého druhu v České republice, shořel loni v létě, v noci na 2. srpna. Krátce po události policie obvinila dva osmnáctileté a jednoho sedmnáctiletého mladíka, kteří na kostel vhodili zapálené lahve plné benzínu.

Nyní je jeden z mužů ve vazbě, další dva jsou stíháni na svobodě. Na krku mají trestní stíhání pro obecné ohrožení a vzhledem k výši škody a ke zjevnému úmyslu jim hrozí až patnáct let vězení. Materiální škoda byla vyčíslena na 20 miliónů korun, historické škody jsou nedozírné.

V třinecké části Guty shořel dřevěný kostel z 16. století. Významná památka byla prakticky zničena.

Požár zničil významnou památku prakticky celou.

FOTO: HZS Moravskoslezského kraje

Hrubou stavbu bude ostravsko-opavské biskupství financovat zejména z pojistky, náklady na vybavení pokryje sbírka, kterou vyhlásilo město Třinec. Na zvláštní účet dosud přišlo 3,2 miliónu korun.