„Oblast lobbingu je velmi obtížně regulovatelná kvůli neochotě mnoha fakticky lobbujících aktérů se k lobbistické činnosti přihlásit, respektive ji za lobbing označit," připustili autoři návrhu.

Ten vznikl ještě v minulém období a připravil ho tehdejší ministr pro lidská práva Jan Chvojka. Jeho dnešními předkladateli jsou ministři vnitra Lubomír Metnar a spravedlnosti Robert Pelikán, ten je zároveň i předsedou legislativní rady vlády.

Vláda chce zavést registr lobbistů

Součástí návrhu je vytvoření čtyř různých druhů regulace lobbingu. Mělo by také dojít k zavedení registru lobbistů nebo zaznamenávání darů stranám, které přesahují pět tisíc korun.

V registru by byli podle této varianty povinně evidováni lidé, kteří systematicky nebo organizovaně usilují o ovlivňování zákonodárného procesu na centrální úrovni, tedy nikoli na úrovni územních samosprávných celků.

Ministři, poslanci a senátoři by pak měli být následně vyzváni k tomu, aby se s neregistrovanými lobbisty nestýkali.

„Záměrem zůstává zejména odlišení standardního, legitimního a přínosného lobbingu coby distribuce informací a dat veřejným funkcionářům za účelem prosazení změny legislativy a rozhodnutí od zákulisního, záměrně netransparentního lobbingu probíhajícího všemi možnými, někdy i protiprávními prostředky na straně druhé,” uvedli.

Tenká hranice mezi lobbingem a trestným činem

Věcný záměr zákona lobbing označuje jako soustavnou činnost spočívající v prosazování skupinových zájmů, za legitimní součást demokratického procesu. Veřejnost si jej zároveň kvůli neexistenci jasných pravidel často spojuje s korupcí, protože hranice mezi lobbingem a trestným činem nepřímého úplatkářství je velmi tenká.

Navrhovaná legislativní stopa má zamezit anonymním změnám v připravované legislativě. Státní zaměstnanci, veřejní funkcionáři a jejich odborné aparáty by měli povinnost uvádět k návrhům právních předpisů všechny lidi, kteří ovlivnili zpracování legislativního návrhu a jeho finální podobu.