Jaká je podle vás možnost, že KSČM zasedne v nové vládě?

My se nechceme stát součástí vlády. Neaspirujeme na koaliční smlouvu, nechceme mít své ministry.

To úplně vylučujete?

Určitě. Dovedete si představit větší rozpor než stranu, která chce překonat kapitalismus, ale vládne s jedním z největších velkokapitalistů v naší zemi? To by bylo bizarní spojení. Chceme odblokovat ústavní situaci, jednat s volebním vítězem. Zároveň tvrdíme, že pokud je Andrej Babiš ochoten jednat o dílčích programových kompromisech, je to pro naše voliče lepší než být v jedné řadě s blokem Miroslava Kalouska a představitelů bývalých vlád ODS.

Jinými slovy Babišovu vládu podpoříte. Za co?

Pokud ji podpoříme, předpokládám dohodu na posunu v obsahu vládnutí. V lednu jsme projednávali první návrh programového prohlášení, kde jsme shledali spoustu bodů jako krok správným směrem, ale jde nám o to, aby se věci pohnuly ještě dál.

Zkuste vyjmenovat aspoň jednu dvě oblasti.

Kromě obecného referenda a vstřícnosti vlády vůči našim požadavkům na charakter církevních restitucí to jsou sociální oblasti. Růst mezd, valorizace důchodů, výstavba sociálních bytů a tak dále.

Jednáme ale i o daňových otázkách. Jestliže Andrej Babiš neslyší na zdanění velkého kapitálu, tak se domníváme, že by mohl slyšet na zásadnější regulační opatření, co se týče transferu kapitálu do zahraničí. My navrhujeme zdanění zisku nerezidentů, tedy těch, kteří ze svých poboček čerpají peníze u nás. To je standardní nástroj, Babiš si zatím vzal čas na rozmyšlenou.

Jakou roli tedy hraje vaše strana ve vyjednávání o podobě nové vlády?

Snažíme se hrát roli věcnou a aktivní, jsme realisti. Jestliže jsme se před volbami vymezovali vůči našim konkurentům a volby nějak dopadly, tak teď nějak musíme naložit s výsledkem a musíme jednat.

Jednali jsme o vzniku Sněmovny a nyní se jedná o vládě. Je už druhý ústavní pokus a trucování v koutě smysl nemá. Je jasné, že jednat s volebním vítězem je povinnost. Babiš je do té míry flexibilní, že jeho volební program není příliš rigorózní, a je vědom toho, že k němu uteklo asi čtvrt miliónu našich voličů.

Jak se to mohlo stát?

To je věc rozborů výsledků voleb. Pravdou je, že volič hledal něco jiného, něco nového. Andrej Babiš pro něj byl vrabcem v hrsti, který je lepší než holub na střeše. Který těch pár stovek důchodu navíc a minimální mzdu může garantovat jako silový hráč v politice.

Nechceme plnit program SPD a být spojencem krajně pravicového subjektu.

Programové průniky mezi ANO a KSČM ale jsou.

Nepochybně v dílčích věcech tam styčné plochy jsou. Nemyslím si ale, že sociální stát či razantně solidárnější přerozdělení daňového břemene by Babišovi imponovalo. Pro mě je to stále člověk, který představuje spíše středopravý subjekt. Je to oligarcha, představitel velkokapitálu.

Naší rolí je, aby se některé ty střípky naděje, které Andrej Babiš rozhazoval, přeměnily v reálné kroky. Babiš ví, že těch čtvrt miliónu voličů, kteří přišli od nás, má nějaké zájmy a představy. Jsou to zájmy většinou sociální.

V kuloárech se často mluví o skryté koalici ANO, KSČM a SPD.

Slovo koalice mohu odmítnout velmi snadno. Že jsme v některých kauzách hlasovali společně, je věcí toho, že nikdo jiný nemohl odblokovat Sněmovnu. Je jasné, že chceme podpořit vznik Babišovy vlády, ale hlasování ve Sněmovně, to je druhá věc. Babiš s námi testuje variantu menšinové vlády, ať už jednobarevné, nebo dvoubarevné, ale je to vláda menšinová. A ta bude hledat v parlamentu podporu tam či onde.

Určitě nechceme plnit program SPD a být spojencem krajně pravicového subjektu. Ale pokud bude chtít Tomio Okamura hlasovat pro návrhy ANO, které budou mít sociální charakter, tak je nám vcelku jedno, kdo pro to hlasuje. Kdyby se zbláznil a hlasoval pro ně představitel TOP 09, tak nám to bude taky jedno. Pomůže to lidem.

K SPD ale máte určitě blíž než k TOP 09.

Protestní volič primárně hledá toho, s kým si může zanadávat, s kým si notuje v naštvanosti na poměry. My se ale naše voliče snažíme vést k řešení. Naše řešení jsou levicová, solidární, pro levici je typický internacionalismus.

Krajní pravice, která akcentuje řešení nacionální a xenofobní, odkud se ozývají hlasy, které zpochybňují holocaust, je absolutní protipól toho, co prosazujeme. Neohrnujeme nos nad protestním voličem, který se dočasně nechá zmámit populisty, ale chceme ho přitáhnout k našim levicovým řešením.

Budete hlasovat pro odvolání Tomia Okamury z křesla místopředsedy Sněmovny kvůli jeho výrokům o táboře v Letech?

Pro nás je zásadní jasná distance a to, aby se tyto věci nikdy nemohly promítnout do sněmovní praxe. To se pochopitelně týká i vládní praxe. Ale odvolat zástupce půl miliónu voličů, to je jiná otázka. Sami jsme si zažili na vlastní kůži jistá diskriminační období.

Při vědomí toho, jak složitě vznikala v prosinci Sněmovna, velmi přemýšlíme o tom, do čeho se pouštět a nepouštět. Náš klub se ještě nesešel nad tématem, zdali hlasovat pro zařazení tohoto bodu. Pokud bude zařazen, je třeba říct, že náš názor na xenofobii je programově negativní a že by se naši poslanci rozhodovali v tajné volbě.

Vy byste hlasoval jak?

Já bych si rozhodně nepřál, aby politik typu pana Okamury opakoval své chování. Pro své rozhodnutí mi chybí jedna věc, a to je omluva, která by byla omluvou. Zatím jsem od něj slyšel jen výmluvy.

Okamura poslal otevřený dopis pražské židovské obci, kde odmítl jakékoliv zpochybňování holocaustu.

Neslyšel jsem od něj slovní spojení ‚romský holokaust‘. Slyšel jsem od něj jen to, že když ta slova říkal, tak měl horečku. Bojím se, kdy zase pan Okamura bude mít horečku.

Pardálové v KSČM věci neposunuli. S novou generací by měl přijít i nový styl.

V dubnu budete mít mimořádný volební sjezd. Co od něj čekáte?

Sjezd byl svolán proto, že jsme museli reagovat na volební výsledek, jinak by byl až v roce 2020. První reakce na výsledek byla emotivní. Tím, že jsme svolali sjezd, jsme dali příležitost k demokratickému vyhodnocení.

Na druhou stranu, protože je až v dubnu, tak jsme umožnili přejít od emocí k promyšlenějším krokům. Tento sjezd rozhodne o důvěře ve stranické funkcionáře. Může potvrdit či vyměnit vedení. Byl bych rád, kdyby úkoly, které z tohoto sjezdu vzejdou, byly jasným signálem, že míříme do budoucnosti.

Jsme strana, která v posledních letech stagnovala, pokud jde o vnitřní fungování. Jsme ve skluzu, pokud jde o generační obměnu našich představitelů. Někdy sklouzáváme k řešení zástupných problémů a vedeme minulé války.

Máme-li vyslat voličům jasný signál, že jsme stranou budoucnosti, tak bych byl rád, aby se to promítlo do personální roviny. Abychom víc pracovali s mladými členy, aby se mládí projevilo i ve vyšších stranických funkcích. Aby se ukázalo, že nemáme na noze kouli normalizačních stereotypů a myšlení, které by nás táhlo do minulosti.

Vy sám budete místopředsednickou funkci obhajovat?

Tohle si člověk vyhodnotí, až proběhnou všechny konference, kolik bude nominací a tak dál. V tuto chvíli vím, že nominací je hodně a že přicházejí i na mé jméno. Vnímám to tak, že část strany kvituje, že jsem člověk, který se věcně zmocnil svých kompetencí a vykonává je tak, že mě znovu navrhli. Ale pokud bude silný tlak na výměnu i na nejvyšších postech, tak bych se nezlobil, kdyby došlo k výměně za mladší lidi.

I na postu úplně nejvyšším?

Rovněž. Vojtěch Filip je člověk, který této straně dal hodně, a myslím, že udělal dobře, když se rozhodl, že nezahodí vesla hned po volbách. To by nás hendikepovalo ve vyjednáváních, vznikl by chaos.

Uvidíme, jestli bude poptávka i po výměně na nejvyšším místě, ale myslím, že když ne teď, tak že za dva roky by k tomu dojít mělo. Měl by to být člověk z generace mileniálů, lidí, kteří se narodili koncem sedmdesátých a v osmdesátých letech. Na přelomu tisíciletí už byli v produktivním věku a pro politickou kariéru zrají až teď. Jsou to lidé, kteří nemají sáhodlouhý normalizační životopis. Pokud bychom v tuto chvíli postavili do čela penzistu, tak vzkazujeme lidem, že jsme až po uši v minulosti.

Má KSČM vůbec takové lidi, byl byste schopen na někoho ukázat?

Mladých lidí nemáme mnoho, ale máme jich několik set. Řada jednotlivců prošla funkcemi jak stranickými, tak zastupitelskými. Měli jsme několik mladších poslanců, je známa jedna mladá europoslankyně (Kateřina Konečná). Takže lidé jsou, ale ve sjezdových souvislostech na ně nebudu ukazovat prstem, to by jim nemuselo pomoci.

Je podle vás generační otázka jediný problém, který KSČM má?

Není to jen personální problém. Souvisí s tím i otázka chování, komunikace. Když s lidmi probíráme naše programy, řeknou nám, že ho neznají. Udělají si obrázek z toho, co o nás vytvářejí média. Ale tolik zkušených pardálů chodilo a říkalo, že teď nastartujeme úplně jinou propagandu, budeme budovat jiný obraz. A právě proto, že to byli pardálové, se věci nakonec neposunuly. S novou generací by měl přijít i nový komunikační styl, pokud tedy z těch mladých vybereme i ty šikovné.

Mluví se o vládě odborníků, ve které by zasedlo i pár nestraníků, přičemž někteří by byli nominováni právě KSČM. Co je na těchto spekulacích pravdy?

Nejsme v situaci, kdy bychom chtěli nominovat své ministry. Nezapírám ale, že je s námi konzultováno, pokud v některých resortech dojde k výměně. Zejména na citlivých ministerstvech je pro nás důležité v předstihu vědět, kdo tam usedne. Můžeme se bavit i o tom, jakým způsobem takového člověka prakticky kontrolovat, například v rovině poradců. Ale cpát se do exekutivy nechceme.

Nejsme Zemanovi roztleskávači, nejsme v euforii, že byl zvolen.

Jak hodnotíte skutky prezidenta Miloše Zemana, pokud jde o jednání o vládě?

Pan prezident je známý tím, že své kompetence umí využívat nadoraz, takže tak činí. Nyní, když byl podruhé zvolen, to bude dělat s ještě větším elánem. Když řekl, že první dva pokusy bude směřovat na Babiše, tak jsme to vzali velmi vážně.

Bavíme se o důvěryhodnosti člověka, který bude v čele exekutivy. Pokud Miloš Zeman řekne, že ctí presumpci neviny a že je na Babišovi, aby se očistil u soudu, tak na to mohu mít svůj názor, třeba i kritičtější. Ale nic neudělám s tím, že se Zeman rozhodne a toho člověka jmenuje. To se týká i kauzy údajného agentství StB. Ten soud nerozhodoval o tom, kdo je či není agentem, jen zamítl žalobu.

Škoda že se s tím Babiš nepopasoval jinak, protože všichni víme, že u zahraničního obchodu se musely podávat informace z jednání, že to byla přímo povinnost. Ale pokud to Zemanovi nevadí, a vadit mu to nemusí, tak to musíme brát jako realitu. Je to břemeno, se kterým se primárně musí popasovat ANO. Musí ale myslet na to, že tady jde především o reputaci celé ČR.

Jste rád, že byl Zeman podruhé zvolen?

Přiznám se, že to rozhodování bylo složitější než v roce 2013, kdy výsledek druhého kola byl pro KSČM poměrně jednoznačný. Teď byla situace komplikovanější v tom, že pana Drahoše znal z prosté veřejnosti málokdo. Byl to člověk s vědeckou minulostí bez politické zkušenosti.

Se Zemanem jsme měli praktické zkušenosti z výkonu jeho mandátu, které byly dobré, ale i špatné. Nejsme roztleskávači Miloše Zemana, nebyla to pro nás euforická událost, když byl zvolen. Volba menšího zla byla ale složitější. Nakonec si myslím, že to, jak to dopadlo, není žádné drama. Zemana známe, potřetí už kandidovat nemůže a bylo by fajn, kdyby slíbil to, co těsně po zvolení říkal, tedy že štěpení národa a provokování veřejnosti už nebude tak intenzivní. Ale mám to s otazníkem, protože ačkoliv Zeman není hloupý člověk a je schopen velkorysosti, tak v jeho okolí jsou lidé, které do této kategorie můžeme jen těžko dát. Jeho druhé období bude nepochybně velmi zajímavé.

Celý rozhovor si můžete přečíst v sobotním vydání deníku Právo.