V roce 2013 jste byl jedním z prvních představitelů ČSSD, kteří nahlas podpořili Miloše Zemana před druhým kolem volby. Teď chcete volit Jiřího Drahoše. Proč?

Určitě budu volit Jiřího Drahoše. Důvodů je celá řada. Opravdu se mi nelíbí, když prezident, který byl členem ČSSD, bojuje jako nejvyšší ústavní instituce s předsedou vlády, a to takovým způsobem, že je to až na osobní úrovni. V roce 2013 jsme jako soc. dem. prezidenta podpořili, byl na našem sjezdu a domnívali jsme se, že to naopak povede k usmíření a normálním vztahům.

Už dříve jste zkritizoval, jaký postoj zaujal prezident loni na jaře k podání demise vlády Bohuslava Sobotky. To je tedy hlavní důvod?

To mávání holí na předsedu vlády bylo vyvrcholením. Nejsme v prezidentském systému. Máme parlamentní demokracii a měli bychom z toho vycházet.

Náš ústavní systém je založen na dominantní úloze předsedy vlády a vlády, která vychází z Poslanecké sněmovny. Demisi pan prezident vykládal jako demisi předsedy vlády, nikoliv celé vlády. To jsme se dostali po 25 letech k tzv. tvůrčímu výkladu Ústavy, jak to nazval pan prezident, a já takový výklad neznám.

Nastav si to, támhle to máš obráceně, vybízí prezident Miloš Zeman holí premiéra Bohuslava Sobotku, aby si srovnal mikrofon.

Nastav si to, támhle to máš obráceně, vybízel prezident Miloš Zeman holí premiéra Bohuslava Sobotku, aby si srovnal mikrofon.

FOTO: David W Cerny, Reuters

Znám historický, jazykový, teleologický výklad a další, ale tvůrčí výklad ne, to je výklad účelový. Jsem na toto téma velice citlivý. Já jsem nestudoval práva tři nebo pět měsíců, já jsem studoval standardně pět let magisterské a následně čtyři roky doktorské studium. Byl bych rád, aby stát fungoval normálně a instituce předvídatelně.

Před několika lety jsem měl nepříjemný telefonát od člověka z okolí pana prezidenta kvůli tibetské vlajce, kterou jsme se jako Pardubický kraj rozhodli už v době mého nástupu do čela kraje před pěti lety vyvěšovat.

Tento telefonát proběhl jen proto, že shodou okolností ve stejném termínu proběhla návštěva čínského prezidenta. Vůbec jsem nepochopil, z jakého důvodu. Jsme krajská samospráva, vždy jsme respektovali prezidenta republiky a byli jsme pohostinní, ale nedomnívám se, že by měly takové telefonáty od prezidentského okolí probíhat.

Považujete zpětně za chybu, že jste Zemana v roce 2013 podporoval proti Karlu Schwarzenbergovi?

To se tak nedá říct. Před pěti lety byla situace zcela odlišná. Naprosto jsem se neztotožňoval s Karlem Schwarzenbergem, v prvním kole jsem volil Jiřího Dienstbiera. A to nejen proto, že to byl sociální demokrat, jako kandidát na mě působil dobře, i když potom jeho působení ve vládě bylo kontroverzní. Volil jsem ho také s úctou k jeho otci, který byl symbolem. A já se dodnes domnívám, že hlava státu je hlavně symbolem.

Mávání holí na předsedu vlády bylo vyvrcholením. Nejsme v prezidentském systémuMartin Netolický

Karel Schwarzenberg byl členem nečasovo-kalouskovské vlády, hlasoval pro celou řadu negativních opatření. Dnes jsme však v jiné situaci a musíme se dívat i na kondici kandidátů. A mě osobně více oslovuje Jiří Drahoš.

S takovým názorem nejste sice v ČSSD sám, na druhou stranu hlasitější skupina podporuje Zemana a varuje, že Drahoš není levicový kandidát.

Z hlediska programu byly zásadní volby loni v říjnu do Poslanecké sněmovny. Zodpovědnost má vláda, ta je klíčovým orgánem. Prezident má celou řadu kompetencí, ale jsou to kompetence reprezentační, ceremoniální… I zahraniční politiku má konzultovat s vládou. Nejsem si jistý, jakým způsobem může prezident ovlivnit parlamentní většinu a programové cíle vlády. Může konzultovat, ale jak se ministři zachovají a jak vláda rozhodne, to je druhá věc.

Jak se stavíte k platformě Zachraňme ČSSD, která vlastně jménem soc. dem. Zemana podporuje a to, co mu vyčítáte vy, jí nevadí?

Já kolegům nevidím do hlavy. Podněty mohou být různé. Možná by změnili názor, kdyby se rozumně zamysleli nad tím vším, co jsem zmínil, nad výkonem prezidentských pravomocí ve vztahu k vládě, a kdyby se detailněji zabývali úlohou hlavy státu, vlády a parlamentu.

Není dobře, když vystoupí předseda Ústavního soudu a varuje, že takto by to dál nešlo a že možná Ústavní soud bude muset sehrát ve vztahu k hlavě státu svou roli. Nelíbí se mi, když se podávají ústavní stížnosti, žaloby a musí rozhodovat soud.

Nevím, jestli by se kolegům líbilo, kdyby se jim stalo něco, co se stalo na Hradě Bohuslavu Sobotkovi. A to ho neomlouvám, protože ve vztahu jsou vždy dva a nebývá to tak, že jeden je vinen a druhý nevinen. Ale pro mě to byl zlom.

Musím také říci, že jsem byl překvapen z některých nedávných výroků pana prezidenta k událostem roku 1948 a 1968 na zahájení cyklu výstav k výročí republiky. Reakce i dalších lidí byla přinejmenším rozpačitá.

Alexander Dubček je vnímán jako jeden z nejvýznamnějších Slováků minulého století, byl ve vedení státu – v té době i strany KSČ – ale v období velmi nelehkém. Těší se takovému uznání, že naproti slovenskému parlamentu má bustu a Slováci ho uznávají jako významného rodáka. A pan prezident naznačil, že je zbabělec. Já jsem se neúčastnil jednání v Moskvě, já nebyl internovaný několik dnů na Zakarpatí a v Kremlu, odtržený od informací. Nezažil jsem to, proto nemohu dělat takové soudy. Od toho jsou historikové, od toho nejsou politici.

ČSSD čeká 18. února mimořádný sjezd, na kterém si zvolí nové vedení. Vy jste podporoval nestranického hejtmana Vysočiny Jiřího Běhounka, kvůli jehož zvolení by si strana musela změnit stanovy. Nyní jste se postavil za kandidaturu místopředsedy Jana Hamáčka. Jak tomu mám rozumět?

Jana Hamáčka jsem jako možného příštího předsedu navrhl asi dva dny po volbách, nicméně on to tehdy odmítal, tak jsme přemýšleli o jiném jménu. Šel jsem za Jiřím Běhounkem a zeptal jsem se ho, zda bych ho mohl veřejně oslovit na ÚVV, zda by kandidaturu přijal a za jakých podmínek. Proto jsem se zmínil o tomto jménu, vznikla debata a já pochopil, že po jeho jménu není poptávka.

Vyčistilo to do jisté míry celou situaci. Jan Hamáček nakonec kandidovat bude a to považuji za dobré. Známe se dobře, jsme si blízcí věkově i názorově. Je to relevantní kandidát, netaháme zajíce z klobouku. Jan Hamáček nebyl nikdy kontroverzní a vždy hledal cestu z konfliktu mezi jednotlivými křídly. A to je to, co od předsedy očekáváme, musí spojovat, ne rozdělovat.

Nenese ale za volební debakl ČSSD v říjnu také jako místopředseda strany a tehdejší šéf Sněmovny odpovědnost?

Jako předseda Sněmovny by nesl za propad odpovědnost, pokud by byl lídrem a předsedou nejsilnější opoziční strany. Jako tomu bylo v době Miloše Zemana či Václava Klause. V jiné situaci byl Jan Hamáček. Sice jako předseda Sněmovny byl třetí nejvýznamnější institucí v zemi, ale byl ve stínu lídra, předsedy vlády. Vláda nesla odpovědnost.

My jsme se setkali s něčím, co podle mě nikdo v žádné učebnici politologie nenajde, a tím je, že druhá nejsilnější vládní strana ANO byla nejvýznamnější „opozicí“ nejen ve vládě, ale i v parlamentu. Je potřeba volby ještě celé zanalyzovat, protože není standardní, aby „byl někdo ve stanu a ještě čural dovnitř“, většinou to bývá opačně, že „kdo je ve stanu, tak čurá ven“. To používám Churchillovo přirovnání.

Do funkce předsedy možná nakonec bude kandidovat i jihočeský šéf ČSSD Jiří Zimola, pokud policie ukončí vyšetřování koupě jeho chalupy na Lipně. Co byste řekl na takové jméno?

Komunikoval jsem s ním. Možná překvapím, ale dokázal bych si ho ve vedení strany představit.

I když máte odlišný názor na budoucího prezidenta?

Ale to není podstatné. Politika soc. dem. se neodehrává a nebude odehrávat ve vztahu k hlavě státu. ČSSD má ve Sněmovně patnáct mandátů, neměli bychom se rozdělovat na tomto tématu. Důležité je, jaká témata budeme jako ČSSD v budoucnosti prosazovat. A v tomto se shodujeme jak s Janem Hamáčkem, tak s Jiřím Zimolou.

Přál bych Jiřímu Zimolovi, aby se vrátil do vedení ČSSDMartin Netolický

Jak jsem Jiřího poznal, tak to byl vždy člověk proregionální, velice kultivovaný, slušný. Dobře se mi s ním komunikovalo. Troufnu si říci, že jsme přátelé. Přál bych mu, aby se vrátil do vedení ČSSD.

Kauza, ve které šlo o štědré odměňování manažera jihočeských nemocnic a stavbu chaty na Lipně, kvůli které jej vedení ČSSD škrtlo z kandidátky do Sněmovny, vám nevadí?

To jsem nepovažoval od vedení za férové. Ani jedno z těch témat nebylo žádným tajemstvím. Docházelo k tomu několik let. Ti manažeři dostali jihočeské nemocnice z obrovských problémů. Pokud chceme konkurovat soukromým podnikatelům ve zdravotnictví a chceme mít zdravotnictví ve veřejnoprávním sektoru, tak musíme být konkurenceschopní i v otázce odměn manažerů. A tu chalupu považuji za jeho osobní věc. Nevím, proč se to využilo tímto způsobem a nemohl kandidovat do Poslanecké sněmovny.

Co by mělo být vlajkovým tématem politiky ČSSD? V předchozí vládě sice ČSSD prosazovala svůj program, nijak se to ale ve volebním výsledku nepromítlo.

Témata nebyla špatně vybrána, ale byla špatně komunikována. My se musíme modernizovat. Máme rigidní stanovy, které neumožňují flexibilně reagovat na politickou situaci, komunikujeme přes okresní a krajské výbory… Přitom řada stran přistoupila k elektronické komunikaci. Já bych chtěl, aby takto fungovala i soc. dem. Má oslovovat všechny generace. Témata byla správná, ale převzalo je hnutí ANO. Nepomohly nám ani vnitrostranické hádky.