„Komplot zorganizovala mafie, která tady dlouho kradla miliardy, a já jim vadím.“

Pro to nepředložil žádné důkazy. OLAF začal konat v listopadu 2015 na základě anonymního oznámení, které hovořilo o možném zneužití strukturálních eurofondů. Ve stejném roce se o věc začala zajímat i česká policie. Babiš se tehdy v dokumentu Víta Klusáka Matrix AB sám prořekl, že farma Čapí hnízdo je „nejlepší projekt, co kdy vymyslel“. Do té doby nikdo nevěděl, komu farma patřila. I pak Babiš o vlastnících mlžil. Až na jaře 2016 ve Sněmovně přiznal, že anonymní akcie vlastnily jeho dvě starší děti a bratr jeho partnerky Moniky.

„Nikdo nic neukrad', nebyla žádná korupce.“

Policie nikoho z korupčního jednání či odcizení peněz neviní. Babišovy blízké i manažery stíhá pro dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie. Podle ní v žádosti o dotaci uvedli nepravdivé a zkreslené údaje. OLAF konstatoval, že farma byla napojená na Babišův holding Agrofert a eurodotace pro malé a střední firmy nepotřebovala, protože stavbu mohla uhradit z vlastních peněz.

„Žádný důkaz o podvodu ve spisu neexistuje, protože žádný podvod nebyl.“

Podle OLAFu i policie obvinění lidé úmyslně vyčlenili farmu z Agrofertu a zastřeli díky anonymním akciím pravé majitele, aby vyvolali dojem malé firmy. Obří Agrofert by na tuto dotaci nárok neměl.„Jediným účelem těchto fiktivních převodů akcií bylo další zastření identity skutečného vlastníka a osoby mající faktický vliv na chod této společnosti, tedy osoby Andreje Babiše,“ napsala policie do žádosti o vydání obou nejvyšších představitelů hnutí ANO ke stíhání.

„Michálek a Kalousek sprostě lhali. OLAF nepíše, že byl nějaký podvod.“

Vyšetřovatelé OLAF však ve shrnutí své zprávy uvádějí, že příprava a realizace projektu farmy Čapí hnízdo „byly ovlivněny četnými porušeními národní a unijní legislativy“, a doslova zmiňují trestné činy dotační podvod a poškozování finančních zájmů Evropské unie.

„Moje paní nebyla na policii, nikdo ji nechtěl vyslechnout, přesto je obviněná.“

Policie zatím Moniku Babišovou skutečně nevyslechla. V době před jejím obviněním se o to vyšetřovatelé údajně snažili a nabídli jeden termín, jenže v té době byli Babišovi na novomanželské cestě. Z té prý vzkázali, že po návratu je Babišová připravená na policii dorazit, jenže detektivové mezitím podali do Sněmovny žádost o vydání jejího manžela a Jaroslava Faltýnka ke stíhání.

Poté, co následně byli všichni aktéři obviněni, se k žádným výslechům policie nedostala, protože krátce nato proběhly sněmovní volby, díky kterým pak Babiš s Faltýnkem získali znovu imunitu a policisté museli jejich stíhání přerušit.

Nyní čekají na to, jak rozhodne nově složená dolní komora parlamentu o nové žádosti o vydání. Do té doby všechny úkony včetně rozhodování státního zástupce o stížnostech obviněných odložili.

„Nejsme dotčené osoby (Babiš s Faltýnkem), nás se to (zpráva OLAF) vůbec netýká. Dotčené osoby jsou jenom dvě z těch stíhaných. Zase lež.“

Zpráva skutečně hovoří především o dvou obviněných, kteří jsou podepsáni pod žádostí o padesátimiliónovou dotaci z roku 2008. V té přitom měly být uvedeny ony nepravdivé údaje. Své podpisy tam mají nynější náměstkyně jihlavského primátora Jana Mayerová a také Josef Nenadál, který byl předsedou představenstva společnosti Farma Čapí hnízdo.

Nicméně Babišovo jméno se ve zprávě opakovaně objevuje. Ať už je to v souvislosti s jeho rodinou, která určitou dobu vlastnila akcie farmy, nebo v pasáži zprávy, podle které Babiš zaplatil za tyto akcie původnímu majiteli, společnosti ZZN Pelhřimov.

Zpráva rovněž cituje premiérova dřívější vyjádření ze Sněmovny k celé kauze, ale i to, že sám Babiš podepsal v červnu 2008 za Agrofert dohodu o poskytnutí ručení úvěru ve výši 350 miliónů korun, který si Farma Čapí hnízdo vzala od HSBC Bank.