Změnila by se situace ohledně jmenování nové vlády, kdyby byl prezidentem zvolen někdo jiný než Miloš Zeman, který by však předtím jmenoval premiéra ve druhém pokusu? Začínalo by se od nuly?

V případě, že by měli ten předchozí prezident s designovaným premiérem jen neformální dohodu, ta by byla anulována. Ale sféra kompetencí prezidenta se nemění: přebírá pomyslný oblek po svém předchůdci a nosí jej. Na jmenovaném premiérovi je, aby navrhl složení vlády a předložil je prezidentovi. Tak je pouze předloží tomu novému.

Nový prezident by tedy neměl další tři pokusy k sestavení vlády. Kdyby přebral úřad v březnu a vláda by ani na druhý pokus nedostala důvěru, i tak by musel pověření přenechat ve třetím pokusu předsedovi Sněmovny?

Existují koncepce v ústavách, které byly rozšířené v devatenáctém století. Nastupuje-li monarcha na trůn, měl by mít čistý stůl. V rakouské ústavě takové konstrukce jsou: když je zvolen nový spolkový prezident, tak mu vláda nabízí demisi, aby mohl jmenovat novou. Zároveň je ústavní zvyklostí, že prezident onu demisi vždy odmítne.

V naší ústavě nic takového není. Platí, že instituce prezidenta je institucí bez ohledu na to, zdali se prezident zrovna jmenuje Dvořák, nebo Zeman.