Nadšenci zachránili před šrotem Havlův vládní speciál i letoun, který sloužil jako noční podnik

Letadlo TU-104 je druhý dopravní proudový letoun na světě, první, který začal vozit cestující u nás. Tento kousek byl vyroben v roce 1959. Létal do roku 1963 v Rusku u Aeroflotu, poté jej zakoupily Československé Aerolinie. Létal až do roku 1974, 25. dubna měl poslední let Praha – Ostrava – Praha.

Poté letadlo sloužilo například pro natáčení ve filmu. Bylo přestříkáno jako DC-8 společnosti Alitalia. Pak bylo na Ruzyni rozebráno a přestěhováno do Olomouce, kde sloužilo sedmatřicet let jako restaurace a vinárna.

Když tento noční podnik ukončil provoz, letadlo nabídl k odprodeji. Ujali se ho otec a syn Tarantíkovi, kteří jej nechali rozebrat a převézt k Plzni, kde začala náročná rekonstrukce.

„Vzhledem k tomu, že v Olomouci bylo letadlo hodně zanedbané, tak zvenku byl kompletně udělaný nový nátěr celého letounu. Vnitřek byl po restauraci a hospodě taky kompletně zdevastovaný, takže všechny sedačky se opravovaly, plus kokpit pilotní kabiny se musel kompletně zrekonstruovat,” řekl Novinkám Miloš Tarantník.

Rekonstrukce však nebyla tak snadná, jak by se mohlo na první pohled zdát. „Muselo se udělat téměř vše v replice, protože ty původní díly samozřejmě nemáme a nezachovaly se,“ vzpomíná na hodiny a hodiny dřiny Tarantík mladší.

Tarantíkovi pracovali pouze s dobovými fotografiemi, aby byli schopni věrohodně napodobit původní vzhled letadla. Například v business třídě zůstaly původní sedačky. „Když to létalo v Rusku v Aeroflotu, tak takhle to původně vypadalo - stoleček máme ale nově udělaný od truhláře, podhlavníčky na sedačkách jsme si nechali ušít od švadleny a sedačky jsou zrekonstruované, ty jsou opravdu původní, s těma to od roku 1959 létalo v tomto letadle,“ pyšnil se provozovatel Air Parku.

V pilotní kabině TU-104 seděl vlevo kapitán, vpravo druhý pilot, vepředu navigátor. Ten tam měl i stoleček s mapou a vlastní sedátko. Kabina měla prosklenou příď jako bombardéry, protože tohle letadlo vzešlo z ruského bombardéru TU-16.

„Vnitřek jsme kompletně udělali v replice, to všechno je nově postavený. Přístroje jsme se snažili dát podle dobových fotografií. Sedačky jsou nepůvodní. Ty už jsou z jiného dopravního letadla, bohužel ty původní, které tady byly, se nezachovaly a my je nemáme, ani jsme je nedokázali nikde sehnat,“ řekl mladý Tarantík.

Tarantíkovi se chlubí i dalším novým kouskem ve svém „vozovém“ parku. Před rokem zachránili před šrotem vládní speciál, letoun TU-154, který byl vyroben v roce 2000. Prezidentům Václavu Havlovi a Václavu Klausovi sloužil do roku 2007.

S letounem byly podle Karla Tarantíka velké plány jako prodej do ciziny, ale poté, co se v Rusku v roce 2010 zřítilo letadlo s polskou delegací, kde zemřel prezident Lech Kaczynski, neměl o letadlo nikdo zájem. A tak skončilo v muzeu.

„Na tomto letadle jsme toho moc nerenovovali, protože tady prakticky ani není co, tady stačí zamést prach, uklidit a utřít stolky a jak to letadlo létalo s vládou, tak v takovém stavu dnes je,“ směje se zakladatel Air Parku, Tarantík starší.

Jeho syn však nesouhlasí: „Zvenku je na tom práce jak na kostele. Musíme se na to vrhnout, ale teď na to bude čas, když je hotový TU-104.“