Pro plnění imigračních kvót se vyslovilo 11 procent dotázaných, z nich jen 2 procenta jsou „rozhodně“ pro a 9 procent „spíše“ pro. Jasný názor nemá 9 procent respondentů.

Odpor k plnění kvót mírně klesá se zlepšující se životní úrovní a je vyšší u levicových voličů. Naopak vyšší podíl souhlasu s kvótami se objevuje mezi lidmi, kteří se řadí do pravého středu.

O řešení migrační krize se ve čtvrtek večer bude hovořit v Bruselu na neformální schůzce v rámci dvoudenního prosincového summitu EU. Svou ochotu pomoci v migrační krizi jinak než přebíráním žadatelů o azyl chtějí Česko a ostatní země Visegrádské skupiny (Slovensko, PolskoMaďarsko) demonstrovat na společném jednání s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a italským premiérem Paolem Gentilonim.

Česko čelí žalobě

Kvóty byly schváleny v květnu 2015 ministry vnitra členských států EU na jednání Rady Evropské unie. Proti hlasovali ministři vnitra ČR, Slovenska, Maďarska a Rumunska. Finsko se zdrželo hlasování.

Program dvouletého jednorázového přerozdělování se netýkal všech migrantů, kteří se v posledních letech dostali na území Evropské unie, ale jen úspěšných žadatelů o azyl. V září tento program skončil. 

Na Česko mělo z celkového počtu 120 000 migrantů připadnout 2978 osob, ale poté, co bylo rozhodnuto, že se Maďarsko nebude účastnit přerozdělování, se jejich celkový počet snížil na 66 000, na Česko tak připadlo 1591 osob.

Česká republika spolu s Maďarskem a Polskem čelí žalobě, protože se na programu přerozdělování odmítly podílet.