Češi nejčastěji umírají na nemoci oběhové soustavy, konkrétně na nemoci srdce a cév. Kardiovaskulární choroby jsou příčinou úmrtí až u poloviny populace.

„Stárnutí cév je spojeno s ukládáním aterosklerotických plátů, snižováním prostupnosti cév a zvyšováním jejich tuhosti. U některých jedinců ale cévy stárnou rychleji, než by odpovídalo jejich kalendářnímu věku. Často je to způsobeno nezdravou stravou, nedostatkem pohybu, kouřením či pitím alkoholu,“ sdělila Právu v pondělí majitelka pražské Alphega lékárny a koordinátorka preventivní akce Hana Chudobová.

„Čím vyšší má člověk cévní věk, tím vyšší je u něj riziko vzniku kardiovaskulárního onemocnění,“ dodala.

O měření cévního věku
Měření cévního věku je metoda, která zjišťuje rychlost pulzové vlny pomocí speciálního přístroje, jenž funguje na podobném principu jako tlakoměr.
Rychlost pulzové vlny je odborně ověřenou metodou posouzení arteriální tuhosti, která společně s dalšími parametry určí tzv. cévní věk.
Samotné měření je nebolestivé, neinvazivní a trvá přibližně deset minut.
Čím je pulzová vlna rychlejší, tím starší jsou naše cévy.

Více se o zdraví zajímají ženy

Lékárníci v tzv. poradnách pro cévní věk zkontrolovali stav cév už 17,5 tisíce návštěvníků lékáren. Největší zájem o měření doposud projevili lidé ve věku 50 až 60 let, více se o své zdraví zajímaly ženy – přišlo jich dvakrát více než mužů.

Téměř polovině změřených museli lékárníci doporučit režimová opatření – upravit jídelníček, zvýšit pohyb, přestat kouřit. „Dalších 29 procent klientů mělo cévní věk výrazně vyšší. Těm jsme kromě poradenství o změně životního stylu doporučili okamžitou návštěvu lékaře pro další ověření jejich zdravotního stavu,“ uvádí doktorka Chudobová.

„Alarmující je, že 75 procent lidí nemělo cévy v pořádku,“ dodává. Ve věkové kategorii 50 až 65 let mělo zvýšené hodnoty 73 procent lidí, ve věku nad 65 let to bylo dokonce 90 procent.

Slabá prevence

„Celkové výsledky měření odpovídají skutečnosti – úroveň primární prevence kardiovaskulárních příhod v ČR i jiných světových zemích je poměrně nízká, řada pacientů vůbec nemá vyšetřené své rizikové faktory a neví o tom, že má například vysoký cholesterol nebo krevní tlak,“ potvrzuje kardiolog Jan Václavík.

Včasná změna životního stylu přitom dokáže velmi výrazně zpomalit rozvoj kardiovaskulárních onemocnění a také zabránit části srdečních infarktů a cévních mozkových příhod.

Přestože mají Češi ze zdravotního pojištění preventivní prohlídky u praktického lékaře jednou za dva roky hrazeny, jen 44 procent z nich na ně pravidelně chodí, 23 procent je dokonce neabsolvuje vůbec. Většinou se totiž mylně domnívají, že pokud nemají zjevné příznaky nemoci, jsou zdraví a lékaře nepotřebují. Druhým extrémem jsou lidé, kteří se naopak bojí vážné diagnózy.

„Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že o preventivní prohlídky mají zájem většinou lidé, kteří to většinou nepotřebují. Jedinci z rizikových skupin, jako jsou kuřáci, lidé s nadváhou nebo obézní, obvykle prevenci zanedbávají, přitom právě u nich je riziko největší,“ říká praktický lékař Vladimír Marek z ordinace FamilyMed.

Podle něj potřeba preventivních programů je zjevná. Každý program, který přiměje lidi k většímu zájmu o jejich zdraví, je přínosný.

Měření cévního věku bude ve vybraných Alphega lékárnách pokračovat i nadále a příští rok k němu lékárníci připojí další preventivní program – měření plicního věku.