Od loňského podzimu vzrostla o čtyři procentní body na 64 procent důvěra v policii, u armády a soudů se téměř nezměnila. U bank je nynější hodnota dosud vůbec nejvyšší. „Veřejnost zjevně reflektuje stabilitu finančního sektoru v posledních letech,” podotkli autoři průzkumu.

Naopak dosud nejníže je nyní důvěra v neziskové organizace, která se do roku 2014 držela nad 40 procenty a od té doby klesá. „Nejspíš se do důvěryhodnosti neziskových organizací promítá jejich participace při řešení uprchlické krize, kterou veřejnost vnímá rozporuplně,” uvádějí výzkumníci.

Důvěra vybraným institucím veřejného života (%) *
 1.Armáda66
 2.Policie ČR
64
 3.Soudy53
 4.Banky53
 5.Rádio
46
 6.Výzkumy veřejného mínění
44
 7.Internet
43
 8.Odbory
38
 9.Televize
35
 10.Neziskové organizace
32
 11.Tisk
30
 12.Církve24
 * - odpovědí „Rozhodně důvěřuji” a „Spíše důvěřuji”
 Zdroj: CVVM

Tři z deseti dotázaných věří tisku, zhruba čtvrtina církvím. „Církve tak nadále zůstávají vnímány hůře, než byly v období před propadem souvisejícím patrně s církevními restitucemi,” uvedlo CVVM.

Z médií lidé věří nejvíc rádiu

Důvěra vůči médiím podle CVVM klesá s přerušením v roce 2014 posledních pět až šest let. „Podle výsledků letošního březnového šetření se sice tento pokles důvěry zastavil, ale v říjnu byl opět zaznamenán pokles důvěry v případě tisku (u televize a rádií změna proti březnu 2017 nepřekročila úroveň statistické chyby),” popsali autoři.

Nejvíc lidé věří rádiu, i u něj však převládá stejně jako u výzkumů veřejného mínění a internetu nedůvěra. Rádiu věří 46 procent lidí, výzkumům veřejného mínění 44 procent a internetu 43 procent. U odborů je důvěra na 38 procentech, u televize na 35 procentech a u neziskových organizací na 32 procentech.

Ani jedné z uvedených 12 institucí nevěří šest procent dotázaných, čtvrtina lidí důvěřuje jedné až třem institucím a stejně čtvrtina osmi a více institucím. Zbylých 45 procent věří čtyřem až sedmi institucím.

Věk nehraje výraznou roli

Mezi skupinami obyvatel podle pohlaví, vzdělání, věku a politické orientace nejsou příliš výrazné rozdíly. Jedině u internetu důvěra podstatně klesá s věkem od 70 procent u lidí mezi 15 a 19 lety, přes 46 procent v generaci jejich rodičů po 30 procent u prarodičů nynějších náctiletých.

Proti polovině minulého desetiletí se snížila také důvěra k výzkumům veřejného mínění. Průzkumu mezi 9. a 19. říjnem se zúčastnilo 934 lidí ve věku od 15 let.