„Trochu mě iritují slogany o tom, abychom zavedli systém přímé demokracie, protože předbíhají mnohem důležitější úvahy o tom, kdy, za jakých okolností, v jakém rozsahu a s jakými účinky ho potřebujeme – a o tom se diskuse vůbec nevede,” konstatoval Rychetský.

„Nejsem absolutní nepřítel referenda, ale k takové zásadní změně nejsme způsobilí, neboť ani jedna ze zásadních otázek nebyla zodpovězena,” dodal.

Referenda jsou pouze ve Švýcarsku

Připomněl, že s výjimkou Švýcarska referendum nikde nefunguje jako trvalá součást způsobu výkonu státní moci. „Jeho účelem je použít ho jako nouzový prostředek třeba v situaci, kdy se ústavní instituce dostanou do kolize. První rovina diskuse tak musí být o tom, zda chceme toto referendum, kdy lid bude řešit konflikty mezi vrcholnými institucemi. A potřebujeme ho?” uvedl.

Mezi dalšími nezodpovězenými otázkami podle něj je, zda by referenda měla být jen konzultativní, nebo přímo rozhodovací, kdo by měl právo hlasování podnítit nebo zda a jaká by byla stanovena podmínka účasti. Poukázal na příklad Slovenska, kde zatím žádné z referend nebylo platné právě kvůli slabému zájmu voličů.

Muselo by se také stanovit, v jakých případech by se referendum konat nesmělo. „Už tady vidím problémy. Referendum o obnově trestu smrti, o kterém tuším, jak by dopadlo, by bylo zhoubné,” podotkl. Zároveň připustil, že existují situace, kdy má smysl vtáhnout veřejnost do posuzování základních otázek – například i u zahraniční politiky.

Změny ústavy nejsou třeba

Debatu k ústavě pořádal Institut pro politiku a společnost, který je spojený s vítězem voleb, hnutím ANO. Rychetský na konferenci bez bližších podrobností také řekl, že v nynější povolební situaci nabývá značného významu ustanovení, podle nějž je změna podstatných náležitostí demokratického právního státu nepřípustná. Soudí, že neodkladná potřeba úprav ústavního systému neexistuje. Zdůraznil rovněž, že vrcholným interpretem textu ústavy je Ústavní soud.

Nejširší pojetí obecného referenda prosazuje hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Ten už v minulém období neprosadil předlohu, podle níž by lidé mohli hlasovat téměř o všem. Výsledek referenda by přitom byl platný bez ohledu na účast při hlasování. K vyvolání referenda měla stačit i petice nejméně se 100 000 podpisy.