Článek
Pro by mohlo být 22 okamurovců, 22 pirátů, 15 soc. dem., 15 komunistů a zřejmě i 78 babišovců. V ODS referendum propaguje nově zvolený Václav Klaus mladší, neboť je zastáncem odchodu z EU.
U lidovců není názor zcela jednotný, obecné referendum spíš odmítá pravice i STAN.
Naopak bránit mu nechce ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), který odchod Česka z Unie striktně odmítá.
„Měli bychom prosazovat obecný zákon o referendu a měli bychom nechat rozhodovat lidi, o čem chtějí referenda a o čem ne. Nejsem příznivec individuálních referend,“ řekl Právu Zaorálek. [celá zpráva]
Domnívá se, že pokud by lidé chtěli o setrvání v Unii hlasovat, měli by jim to politici umožnit. Zároveň by jim však měli jasně vysvětlit, jak velkou ekonomickou krizi by to zemi způsobilo.
Velkým tématem je referendum pro komunisty a SPD Tomia Okamury. Předseda KSČM Vojtěch Filip po první povolební schůzce s ANO novinářům oznámil, že Babiš zákon o obecném referendu nevyloučil.
Babišovi by se zákon mohl hodit v jeho plánu zrušit Senát a snížit počet poslanců. To by mu totiž mohli buď odhlasovat ve všelidovém hlasování občané, nebo by se musel rozpustit Senát sám. Hlasování o odchodu Česka z EU by se však Babišovi rozhodně nelíbilo, alespoň se už v minulosti nechal slyšet, že by takový krok republiku finančně poškodil.
Podobný postoj zaujímají piráti. Chtějí sice uzákonit obecné referendum, neradi by se však dočkali czexitu. „Nejdůležitější jsou parametry referenda. Má být zákon o obecném referendu, ale bohužel už ho tady kdekdo spojil s nějakým nesmyslným vystupováním z EU a NATO. Takové referendum ale nikdo nechce,“ řekl Právu šéf pirátů Bartoš.
Stačí 250 tisíc, nebo 100 tisíc?
Návrhů zákona o obecném referendu bylo za čtvrtstoletí předloženo přes deset. Ten poslední zákon, který připravila dosluhující vláda, nakonec nebyl Sněmovnou ani projednán ve všech čteních, a to právě proto, že se poslanci obávali jeho dopadů.
Zákon počítal s tím, že návrh na konání referenda může podat každý občan, který pro svou věc sežene 250 tisíc podpisů. Pro představu – jen voličů okamurovců bylo o víkendu 538 tisíc. Rozhodnutí by bylo přijato, pokud by jej podpořila nadpoloviční většina hlasujících a nejméně 25 procent občanů. Bylo by pak pro vládu závazné.
Hlasovat by se nesmělo o základních lidských právech, státním rozpočtu, daních a poplatcích nebo závazcích České republiky plynoucích z mezinárodního práva.
„Pokud bude zákon přijat tak, jak je navržen, bylo by možné, aby se v referendu rozhodovalo například o tom, zda má vláda učinit kroky k vystoupení z EU. Byla by to obdoba britského referenda,“ řekl tehdy Právu zpravodaj zákona a předseda ústavně-právního výboru Sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD).
Předkladatel zákona, tehdejší ministr Jiří Dienstbier (ČSSD), odmítl, že by se podle jeho návrhu mohlo hlasovat o vystoupení z EU, leda že by někdo chtěl „vymýšlet hodně kreativní výklad“.
Dosluhující Sněmovna odmítla zákon o obecném referendu z pera Okamury, který chtěl, aby lidé mohli hlasovat úplně o všem.
Referendum by mohli iniciovat občané peticí se 100 tisíci podpisy, ale také vláda, nejméně 50 poslanců nebo 33 senátorů. Ústavní soud by měl podle návrhu pravomoc přezkoumat, zda otázka v referendu neodporuje ústavním principům.
Dosud Česko hlasovalo pouze v jednom celostátním referendu. V roce 2003 lidé hlasovali o vstupu do EU. Přes 77 procent hlasujících členství podpořilo. Pro toto referendum byl vydán speciální ústavní zákon.