Takových míst, kde podvodníci, kteří se vydávají za chovatele, drží domácí mazlíčky v hrozných podmínkách jen za účelem množení a prodeje, mohou podle ní být v Česku tisíce. Navíc zatímco psí množírny už v povědomí jsou, o těch kočičích se příliš neví.

„Kočky totiž můžete mít zavřené v bytě a nikdo o nich nemusí vědět. Když se ale podíváte na inzertní servery, uvidíte desítky až stovky inzerátů koček bez papírů, které jsou z potenciální množírny, i když fotografie vypadají na první pohled hezky,“ řekla Právu Schneiderová.

Tohle nejsou chovatelé, ale podvodníciAdéla Kroupová, chovatelka koček

Podle ní mezi množiteli nejvíce letí plemeno sphynx, právě z brněnské množírny se podařilo zachránit nejvíc těchto „naháčů“, jejichž cena se šplhá až k deseti tisícům.

„Dřív to byly britské a perské kočky. Poptávka se mění, a tak množitelé mění nabídku. Obáváme se, že teď se zaměří na mainské mývalí kočky,“ odkázala Schneiderová na jedno z největších zdomácnělých plemen, čistokrevná kočka stojí také kolem deseti tisíc korun.

Prodej koček do zahraničí

Chovatelka koček Adéla Kroupová, která šíří osvětu na sociálních sítích a založila projekt Můj život s kočkou, Právu řekla, že Česko je velmocí, co se týče ilegálních množíren. „Je to proto, že jsme zdatní chovatelé, je zde velká tradice chovat domácí mazlíčky. Bohužel tohle nejsou chovatelé, ale podvodníci,“ řekla Kroupová s tím, že mnoho množitelů prodává kočky do zahraničí, kde za ně získá násobně víc peněz.

Každoročně se do ciziny vyvezou kočky a psi za milióny. Podle eurostatistik z roku 2014 policie každý rok zachytí 24 tisíc pokusů vyvézt za hranice domácího mazlíčka bez povolení. Většinou z Česka a Maďarska.

Chovatelé mainských mývalích koček podle Kroupové začali koťata kastrovat, vypálí tak množitelům rybník. „Množitelé už tak v druhé generaci nejsou schopni získat kočku, která má znaky plemene. Je zde velká výhoda oproti psům, jejichž kastrování u nás stále není v módě. Ačkoliv třeba v některých státech USA existuje povinnost kastrovat psy ve velkých městech,“ řekla Kroupová.

Podle Státní veterinární správy je problém především v tom, že legislativa termín množírna ani nezná

Množitelé podle ní obcházejí zákon dvojím způsobem. „Nejenže kočky v množírnách žijí v klecích a výkalech, ale dochází i k tzv. týrání chovem. Množíte genetické a zdravotní vady na zvířatech, která ani k chovu nejsou určena,“ vysvětlila Kroupová. „Vyšlechtit třeba zdravého jedince perské kočky, což je velmi choulostivé plemeno, není jednoduché. Množitelé navíc páří bratry se sestrami, takže je tam vysoké procento příbuznosti,“ řekla.

Bez papírů ne

Zájemce o kočky, který se nechce nechat napálit podvodníky, když draze koupí zvíře, které třeba za rok zemře, by se podle Kroupové měl vyvarovat mazlíčků bez průkazu původu. „Takové zvíře se nemá kupovat, ale být zadarmo z útulku, z ulice nebo depozita,“ řekla Právu. Zájemce by se také měl podívat k prodejci domů, v jakých podmínkách zvířata žijí.

„Pokud chovatel nemá registrovanou stanici, není schopný ukázat kupní smlouvu, rodiče zvířete a zdráhá se vás pozvat k sobě domů, nic nekupujte! Auto z pochybného zdroje, aniž by vám někdo ukázal VIN kód, si také nekoupíte,“ radí Kroupová.

Česká legislativa je podle ní vůči množírnám bezzubá. „Výkonná moc veterinární správy je omezená. Většinu kauz uzavře tak, že nedochází k týrání zvířat,“ upozornila. Zmíněnou brněnskou množírnu řešila policie, krajská veterinární správa i obecní úřad. Část trpících koček se podařilo zachránit, ale obecní úřad nakonec nenechal kočky odebrat.

Zametají stopy

Podle mluvčího Státní veterinární správy Petra Vorlíčka je problém především v tom, že česká legislativa termín množírna ani nezná. „Veterinární správa provádí kontroly chovů všech zájmových zvířat, buď namátkové, nebo na základě podnětu. Když vidíme porušení zákona, tak konáme,“ řekl Právu.

Někteří vykukové jsou podle něj na kontrolu připraveni a zametají stopy. „Novináři několikrát upozorňovali na psí množírnu v okolí Prahy. Opakovaně tam byly kontroly, které nic nenašly, všechno bylo v pořádku. Provozovatel asi věděl, že se něco děje,“ dodal Vorlíček. „Obecně by lidé měli vědět, že nemají kupovat zvířata přes e-mail. Dokud bude poptávka, trh s množírnami tu v nějaké podobě vždy bude,“ upozornil mluvčí.

Spolek Můj život s kočkou uspořádal osvětovou kampaň, ve které na problém množíren upozorňuje. Vyrobil charitativní kalendář na rok 2018, na který s kočkami zapózovalo třináct osobností, například spisovatel Miloš Urban, olympionik Ondřej Bank či návrhář Osmany Lafitta. Spolek chce zároveň připravit projekt tzv. kastrační mapy měst a obcí, kde lidé mohou vidět, kde dát své kočky a kocoury zadarmo kastrovat.

Projekt podpořil i místopředseda Sněmovny Petr Gazdík (STAN). „Města, která na kastrace koček přispívají, problémy s toulavými kočkami prakticky nemají. Například Zlín proto podporuje kastrace koček a kocourů už sedmnáctým rokem,“ řekl.