Politolog Jan Kubáček míní, že se komunikace přesunula víc do terénu. Zintenzivnila se sice i komunikace přes sociální sítě, ale politici zároveň zjistili, že nejsou takříkajíc samospásné a začínají dávat důraz na kontaktní kampaně.

Ty se proto podle něj budou stále víc decentralizovat, vyšší důraz se bude dávat na místní aktivisty a podporovatele. V budoucnu bychom se tak mohli dočkat i vlaječek a plakátů na plotech či předzahrádkách, jak je tomu leckde v západní Evropě či USA.

Konzultant pro politický marketing Martin Joachymstál uvedl, že jsou letošní kampaně mdlé, nevýrazné a zaměřené na tradiční voličské skupiny. Strany podle něj neumějí pracovat s nastavenými limity 90 miliónů korun.

Na druhou stranu vítá, že omezení billboardů alespoň zbavilo veřejnost pocitu politické záplavy, jak to bylo pravidelně v minulosti. „Nejen díky tomu vidíme mnohem víc menších reklamních formátů a sponzorovaných příspěvků,” řekl ČTK.

Zaměnitelná a bez invence

I Kubáček tvrdí, že s ohledem na témata, která u veřejnosti rezonují a jsou diskutována, byla „kampaň zaměnitelná, bez invence a chyběla jí gradace”.

„Pouze dvě kampaně dokázaly z toho stínu vystoupit, a to kampaň pirátů a kampaň SPD Tomia Okamury. Měly logiku, dokázaly se zúžit na klíčová poselství a dostat informaci ke svým potenciálním voličům,” konstatoval politolog, podle něhož se oběma subjektům relativně dařilo reagovat na některá z témat, která mezi lidmi jsou.

Hnutí ANO podle něj v minulosti dokázalo do kampaně dostat základní poselství, když akcentovalo změnu, profesionalitu či obměnu politiky.

„Tentokrát Andrej Babiš řadu věcí jenom opakuje, ale vůbec z toho nevyplývá, čím by bylo jeho premiérství jiné, proč by měl být premiér, v čem by byla přidaná hodnota pro voliče, kam by tu republiku posunul,“ uvedl Kubáček ke kampani, od níž se očekávalo, že bude nejprofesionálnější.