Podle Grospiče není třeba Zemanovy výroky démonizovat. „Většina diskutujících na internetu s tím nemá problém,“ řekl s tím, že lidé na internetu souhlasí s prezidentem, že sankce proti Rusku nepřinášejí výsledek a poškozují i ČR. V tomto kontextu je třeba tuto věc oddémonizovat,“ řekl Grospič.

Podle něj by sice zahraniční politika ČR měla být konzistentní, ale s prezidentem, coby hlavou státu, by měla mít vláda snahu ji konzultovat. „Jenže ani vláda není konzistentní,“ dodal.

Podle Okamury je Ukrajina občanskou válkou rozpolcena a mezi Ukrajinci a etnickými Rusy zanechala „hluboké příkopy“. „Pan prezident pojmenoval reálný stav, kdy občané Ukrajiny se rozhodli v referendu připojit se k Rusku,“ řekl Okamura s tím, že se jednalo o „radostné referendum“. Podle něj by na referendum na sebeurčení měli mít nárok Kurdové i Katalánci a neměl by do něho zasahovat nikdo z „dalekého Bruselu, nebo Washingtonu“.

Hotová věc to bude, až to řekne Ukrajina a Rusko. Není rozumné, aby to český prezident komentovalRadek Vondráček (ANO)

Podle zastupujícího předsedy ČSSD Milana Chovance je diskuse o Zemanových výrocích bezvýznamná, protože zahraniční politiku určuje vláda. Vláda prý hodlá i nadále držet sankce. Navracet Krym Ukrajině by prý znamenalo válku, na kterou svět není připraven.

Ohradil se také vůči jeho stranickému kolegovi senátoru Jiřímu Dienstbierovi, který pohrozil, že by mohl být Zeman také zbaven funkce, pokud by byl shledán neschopným svůj úřad zastupovat. [celá zpráva] „Netušil jsem, že kolega Dienstbier je psychiatr,“ poznamenal Chovanec. Nelíbily se mu ale ani ohlasy ze strany ukrajinských politiků, kteří Zemana označovali za duševně chorého.

Nepochopitelné, nepřijatelné...

Ostatní politici byli vůči prezidentovi odměřenější. „Hotová věc to bude, až to řekne Ukrajina a Rusko. Není rozumné, aby to český prezident komentoval,“ řekl v ČT místopředseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Podle něj Zeman nepropásne příležitost být originální, ale v tomto případě prý vybočil ze zahraniční politiky vlády. „Zastupuje ČR a musí na to myslet,“ dodal.

Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) uvedl, že pro ČR se svou historickou zkušeností jsou Zemanovy výroky „naprosto nepřijatelné“, a proto také vláda prý „vyslala jasný signál“ ke svým partnerům, aby bylo jasné, že vláda podobné názory nezastává.

Také podle šéfa ODS Petra Fialy by měl Zeman respektovat pravidla diplomatických styků. „Není to poprvé, ale pro politiky ze zahraničí je to nepochopitelné. Nemůže si říkat na jednání Rady Evropy, co ho napadne,“ uvedl Fiala. Podle něj však ani zahraniční politika vlády není jednotná a poukázal na tzv. prohlášení čtyř, kdy přední ústavní činitelé ČSSD vyjádřili podporu Číně.

Zkrátit Hradu finance, navrhuje Schwarzenberg

Exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) navrhl, aby vláda v takových případech omezila finanční prostředky Hradu, „aby pocítil, že to nemůže dělat“. Sám by prý coby představitel vlády navrhl „slavnostní usnesení vlády“, kterým by vláda ubezpečila zahraniční partnery, že zahraniční politika je v jejich rukou, a ne prezidenta. „Museli bychom uvažovat o tom, jak trapnému a pro českou státnost nebezpečnému chování prezidenta zamezit,“ řekl.

Asi prezidentovi nejde zakázat, aby se vyjadřoval k čemukoliv. Asi bude třeba zvolit jiného prezidentaMichal Kudrnáč (Zelení)

Mikuláš Ferjenčík (Piráti) poznamenal, že anexi Krymu má za velkou chybu ze strany Ruska. „Prezident by neměl do zahraniční politiky zasahovat tak, jak to dělá,“ uvedl.

„Chce to nového prezidenta”

Podle lídra STAN Jana Farského „prezident zradil ukrajinský lid tím, že legitimizoval anexi Krymu“. Zdůraznil, že podobné výroky znejišťují zahraniční partnery například v NATO, jakým směrem se ČR vlastně posouvá.

Michal Kudrnáč (Zelení) označil Rusko za případného velmi nebezpečného partnera. „Rozhodně nejde obchodovat s územím cizího státu. Krym není součástí Ruska. Asi prezidentovi nejde zakázat, aby se vyjadřoval k čemukoliv. Asi bude třeba zvolit jiného prezidenta,“ řekl.

Spor o bezpečnost

Předvolební debata na ČT se stočila mimo jiné i k bezpečnostním otázkám. Zatímco ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) si obhajoval, že ČSSD prosadila ústavní zákon na použití zbraně v případě teroristického útoku, exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) zvýšeným hlasem kritizoval vyvolávání strachu.

Za obavy z teroristického útoku ve společnosti podle Schwarzenberga může „strašení částečně ze strany pana prezidenta a ministra vnitra“. „Zase tady šíříme pouze strach, místo toho, abychom šli do budoucnosti s otevřeností a odvahou. Zákaz zákazů jsou cesta do pekel,“ řekl Schwarzenberg s tím, že správný recept do budoucna je „Nebát se a nekrást“.

„Pokud se obáváme všeho, co jednou v budoucnu bude, tak se můžeme zavřít v bunkru na zahradě. Pokud budeme budovat nedůvěru a jen kontrolu kontroly, tak ztratíme svobodu, kterou jsme dostali zázrakem v roce 1989,“ řekl Schwarzenberg.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) pózuje se zbraní.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) pózuje se zbraní.

Chovanec se proti tomu ohradil. „Nevím, o jakém strašení je řeč. Nebojíme se, jen musíme být předvídaví,“ řekl a odkázal na sérii teroristických útoků v Evropě v poslední době. „Musíme dělat věci, aby se ten teroristický útok nestal,“ uvedl s tím, že ústavní zákon vznikl i v reakci na směrnici EU, která měla regulovat držení zbraní v členských zemích, aby se nedostávaly do rukou teroristů. Podle Chovance má ČR jeden z nejlepších zbraňových zákonů v Evropě.

Podle lídra STAN Jana Farského ústavní zákon nepomůže a podle něj to vysílá vzkaz lidem: berte zbraně do rukou. „Nejbezpečnější jsou tito obchodníci se strachem. Není na světě síla, která by nás mohla porazit kromě nás samých,“ řekl Farský.