K činu došlo na konci června před dvěma lety na Olomoucku. Útočník nejprve muže, jehož považoval za svého soka, vyzýval, aby ukončil vztah s dívkou, o kterou měl sám zájem. Vyhrožoval mu, aby na dívku zapomněl, vymazal si na ní všechny kontakty a hrozil, že pokud tak neučiní, zmlátí ho a skončí to s ním špatně.

Protože druhý muž na hrozby nereagoval podle jeho představ, útočník po něm skočil, povalil jej na zem a asi 10 až 15 vteřin ho škrtil a způsobil mu krátké bezvědomí. Soudy v tom viděly pokus vraždy, když tvrdily, že mohlo dojít ke smrti kvůli reflektorické zástavě srdce, tedy zástavě srdce způsobené mechanickou traumatizací nervového tělíska humus karoticum.

„Ani já jsem nevěděla, co to je reflektorická zástava srdce. Útočník bez konkrétních odborných znalostí nemůže předvídat, že krátkým škrcením může způsobit smrt skrze reflektorickou zástavu srdce. Škrcení obecně směřuje k udušení, nikoli k zástavě srdce,“ vysvětlila Šimáčková s tím, že útočník nechtěl napadeného zabít, ale jen vystrašit.

Soudci upozornili, že pokud by byl muž skutečně odsouzen za pokus vraždy, vybočilo by to z běžné rozhodovací praxe soudů.

„Zjednodušeně řešeno, každé škrcení druhé osoby nutně neznamená pokus o vraždu. ÚS ale nepopírá, že takové jednání bylo odsouzeníhodné a je nutné ho potrestat. Bude nyní na obecných soudech, aby uložily spravedlivý trest, který bude odrážet závažnost jednání,“ dodala Šimáčková. Případ se tak nyní vrací zpět na začátek.