Komár tehdy uvedl, že si státní zástupci pozvou k podání vysvětlení policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho. Při reorganizaci vznikla Národní centrála proti organizovanému zločinu, do níž se sloučily Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a Útvar odhalování korupce a finanční kriminality. Reorganizace vyvolala roztržku mezi ČSSD a ANO, kritizovali ji také někteří žalobci. [celá zpráva]

Rozhodnutí kárného senátu se neslo ve stylu „vlk se nažral, ale koza zůstala celá“. Senát v čele s Jiřím Pallou totiž konstatoval, že Komár sice postupoval nesprávně, když veřejnosti ohlásil jména policejních funkcionářů, které chce státní zastupitelství vyslechnout, ovšem nebyl to takový exces, aby za něj mohl být potrestán.

Komár se hájil tím, že byl veden veřejným zájmem, při němž by mohl jména v souladu se zákonem zveřejnit. Kárný senát však konstatoval, že výslechy okolo policejní reformy pod veřejný zájem podřadit nelze. „Je ale pravda, že veřejný zájem není nějak blíže vymezen, není k tomu judikatura, a tak nelze tvrdit, že by v této výjimečné situaci postupoval v rozporu s právní doktrínou. Na posouzení měl navíc jen velmi málo času. Nesprávně tak aplikoval trestní řád při poskytnutí informací o procesním úkonu, ale nejedná se o exces, který byl zakládal kárnou odpovědnost,“ konstatoval Palla.

Komár si celou dobu projednávání stál za svým, že se nedopustil ničeho špatného. „Bylo důvodné podezření, že celá reorganizace nebyla jen manažerský krok k zefektivnění práce policie, ale snahou neoprávněně získat citlivé informace z trestních věcí a některé z nich ovlivnit, případně odstranit plukovníka Roberta Šlachtu,“ prohlásil Komár.

Podle něj nikdy nenaznačoval, že by Tuhý či Laube mohli být z něčeho podezřelí, žalobci prý chtěli jen znát detaily a důvody akce. „Ono sdělení v médiích jsem učinil ve veřejném zájmu, zákon to ve zvláštních situacích umožňuje, když právo veřejnosti na informace převýší právo na ochranu soukromí. Prostřednictvím veřejnosti jsem chtěl, aby se i zástupci kompetentních orgánů dozvěděli, že zde probíhá nějaké řízení,“ vysvětloval Komár.

Kárný senát ale takovou argumentaci odmítl. „Stačilo říci, že se tím případem státní zastupitelství zabývá a nebylo zapotřebí zmiňovat konkrétní jména. Veřejnost pak mohla nabýt dojmu, že je to právě policejní prezident a jeho náměstek, u kterých mohlo dojít k naplnění znaků trestného činu v souvislosti s reformou policie,“ dodal Palla.