Prvoinstanční soud uložil muži vedle zákazu řízení též dvouletý trest domácího vězení, aby nedošlo k narušení vazeb s přeživším synem.

„Orgán sociálně-právní ochrany dětí zjistil, že od dopravní nehody se datuje zvýšená citová fixace syna na otce, jenž je pro něj nenahraditelným a při vzájemném odloučení hrozí na straně syna další citové trauma,” připomněl ÚS s tím, že za muže se postavili i pozůstalí po zemřelé manželce.

Poté, co se státní zástupce odvolal, uložil krajský soud muži čtyřletý nepodmíněný trest s poukazem na vysokou škodlivost jeho činu.

Ústavní soud konstatoval, že respektuje pravomoc obecných soudů ukládat tresty a zasahuje do ní jen výjimečně. V daném případě soudci zdůraznili zájem dítěte.

„Za jiných okolností by se právní názor Ústavního soudu shodoval se soudem odvolacím. V tomto velmi smutném a niterně rodinném případě je však intenzita nejlepšího zájmu mladšího syna stěžovatele velmi vysoká a je nutné ji – zcela výjimečně – zohlednit,” konstatoval senát pod vedením soudce Ludvíka Davida. Zároveň připomněl, že odvolací soud se nezabýval zájmem pozůstalého syna.