Drahoš má už 40 tisíc podpisů, do Mladé Boleslavi přivezl Grygara i dalekohled

Moderátorem debaty byl symbolicky dlouholetý spolupracovník Drahoše coby bývalého předsedy Akademie věd (AV), astronom Jiří Grygar. Poznat blíž dalšího možného prezidentského kandidáta přišlo asi padesát lidí.

„Jak jste na tom s podpisy?“ ptal se jeden z prvních tazatelů.

„Máme pevná podpisová místa a dalších asi tisíc dobrovolníků sbírá podpisy. Čas od času je shromáždíme, naposledy jsme po kontrole měli přes 40 tisíc podpisů. Teď zrovna máme fázi dalšího shromažďování a jsem přesvědčen, že minimální počet 50 tisíc velmi brzy dosáhneme, a věřím, že je brzy budeme mít i s dostatečnou rezervou. Minimálně do konce října bude možné sbírat, takže v tom budeme pokračovat,” uvedl Drahoš.

Je si vědom toho, že nyní je pro něj nezbytné objíždět regiony a představit se lidem, protože jim není tak na očích jako stávající prezident nebo textař Michal Horáček, který se často objevoval třeba i v televizních soutěžích. I po zvolení by do regionů jezdil. „Považuji setkání s lidmi za důležité, je třeba vyslechnout si názory. Otázka je, co si z toho prezident odnese. Je debata, zda prezidentské výjezdy mají hradit kraje a regiony. Podle mě je férové, aby to hradil prezident ze svého rozpočtu,“ reagoval Drahoš na další dotaz.

Během debaty odmítl tvrzení, že byl agentem StB. „Nikdy jsem nebyl v KSČ ani žádným agentem. Nevím, kdo to píše, ale sociální sítě snesou všechno, ale nic z toho není pravda,” uvedl zájemce o Hrad, jehož prioritami podle jeho slov bude ctění ústavy, důstojná reprezentace či kultivace politické scény.

„Prezidentské hřiště je vykolíkováno ústavou. Nevidím důvod, proč by měl ústavní pravomoci prezident překračovat. Prezident není politická strana, nemůže slibovat, že zvedne mzdy nebo zlepší to nebo ono,“ řekl Drahoš.

Překračovat meze ústavy podle něj není třeba, ani když chce prezident něco zásadního prosadit. Slova prezidenta podle něj mají v určitých tématech dopad, i když není členem vlády. „Jako prezident bych chtěl působit jako sjednocující člen na bouřlivé politické scéně, úkolem by bylo kultivovat politickou scénu, politikům vysvětlovat, že znechucení ve společnosti je dáno tím, jak spolu politici jednají, jak se sami chovají,“ řekl s tím, že měl respekt například k německému prezidentovi Joachymu Gauckovi, který vykonával funkci s velkým nadhledem a nerozmělňoval svou autoritu každodenním komentováním politického dění.

Kromě toho chce povzbuzovat národní hrdost. „Slyšíme ze všech stran různé strašení, ale jsem přesvědčen, že žijeme v nejlepší době. Kdo by chtěl žít před 30 nebo 50 lety?” podotkl.

Současně se vymezil proti některým prohlášením komunistů. „Považuji za nehorázné, že někteří komunističtí poslanci prohlašují, že Milada Horáková byla popravena správně, protože se přiznala, že stovky popravených a zastřelených lidí byly drobné excesy. Jako pro člověka, který si pamatuje rok 1968 – byla to okupace –, je pro mě naprosto nepřijatelné, že tomu stále říkají bratrská pomoc, ale tyto lidi dostávají do parlamentu voliči, s tím nikdo nemůže nic udělat,“ hodnotil Drahoš.

Dotkl se i vztahu ČR k Číně a Rusku. „Jsou to světové velmoci, Čína i ekonomicky, u Ruska to drhne. ČR je ve středu Evropy, součást Evropy, musí v Evropě zůstat. To neznamená, že nemůže mít solidní vztahy s Čínou a Ruskem. ČR se v poslední době orientuje jen jedním směrem a například oblast Jižní Ameriky zůstává stranou,” poznamenal bývalý šéf Akademie věd.

„Umetáme čínským investicím cestu, přitom dobře víme, že naše podniky nemají cestu v Číně zdaleka tak snadnou, takže vztahy nejsou vyvážené. Považuji za zbytečný dopis čtyř vládních činitelů, to Čína určitě nevyžadovala,“ uvedl Drahoš, podle něhož by bylo namístě zvážit přijetí eura a ve vhodnou dobu na něj přejít, pokud chce ČR o dění v Evropě rozhodovat, měla by podle Drahoše sedět u jednacího stolu.