„Pozvali jsme jediného skutečného odborníka na památkové dřevěné stavby v Česku, Antonína Závadu,“ sdělil Právu místní kněz P. Kazimierz Plachta.

Pětasedmdesátiletý stavař a bývalý dlouholetý náměstek ředitele Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Antonín Závada zvolí pro obnovu kostela postup vědecké rekonstrukce.

Při stavbě hodlá použít dobové postupy jako ruční tesání, kolíkové spoje a další původní technologie. Stejně jako předkové, kteří kostel v Gutech v šestnáctém století stavěli.

Antonín Závada

Antonín Závada

FOTO: Antonín Závada

Ruční zpracování dílů

„Kostel je téměř totálně shořelý. Zůstaly tam jen prvky ohořelých trámů, ze kterých budeme čerpat, měřit rozměry,“ uvedl Závada, který zpracuje projektovou dokumentaci a pohlídá stavbu kostela mimo vybavení interiéru.

V třinecké části Guty shořel dřevěný kostel z 16. století. Významná památka byla prakticky zničena.

V třinecké části Guty shořel dřevěný kostel z 16. století. Významná památka byla prakticky zničena.

FOTO: HZS Moravskoslezského kraje

„Pokud mi zdraví dovolí a budu při stavbě, budu trvat na ručním opracování jednotlivých dílů. Jinak bych u toho nemusel být,“ přiznal. Jeho výhodou je, že si stačil v minulých letech kostel projít a precizně zdokumentovat.

„Poprvé jsme se potkali s Antonínem Závadou před rokem 2010, kdy jsme zjistili, že je potřeba nutně opravit kostel v Gutech. On nám dělal prováděcí dokumentaci,“ vysvětlil kněz.

Kostel v Třinci požár zcela zničil.

Kostel v Třinci požár zcela zničil.

FOTO: Pavel Karban, Právo

Závada tak vycházel z vlastního měření stavby. „To je velká výhoda. Ale zároveň jej porovnám s dalšími měřeními z padesátých let minulého století,“ řekl s tím, že na něho stavba gutského kostelíku zapůsobila.

„A to nesmírně, byť se nejedná o největší stavbu. Působí kouzelně jednak kultovním prostředím, jednak tím, že to byla typologicky nádherná stavba, použitým materiálem jako půlkulaté dřevo, jedinečným řemeslným zpracováním,“ sdělil.

Přiznal ale, že nepůjde o jednoduché dílo. „Musíme znovu všechno projít a označit, najít kusy, s nimiž se dá pracovat. Ty pak uložíme do krytého provozu, nesmíme je dál poškodit,“ dodal Závada.

Policie ze žhářství obvinila dva mladíky.

FOTO: Pavel Karban, Právo

Do podzimu by chtěl mít hotový soupis jednotlivých dílů dřevěné konstrukce a jejich rozměry. „To proto, abychom mohli stromy vytěžit ještě do této zimy,“ vysvětlil. Kolik trámů bude třeba, dosud neví. „Chystáme štítky na číslování trámů. Štítků uděláme kolem šesti set,“ spočítal.

Na základy slezský kámen

S místním knězem se shoduje v tom, že žháři způsobili nenahraditelnou škodu. „Je těžko vyčíslitelná,“ řekl Závada, který má téměř za šest desetiletí své praxe za sebou mnoho významných rekonstrukcí dřevěných lidových staveb. Jednou z nich byl i Libušín, rovněž shořelý architektonický skvost na Pustevnách, jehož autorem je architekt Dušan Jurkovič.

V polovině příštího roku by podle kněze Plachty mohla být dokončena projektová dokumentace. „V druhé polovině 2018 by se mohlo začít se stavbou a snad bude dokončena hrubá stavba. Na základy použijeme slezský kámen. Na něj přijdou dřevěné základy z dubu. A na to teprve smrk a jedle podle projektu,“ vyjmenoval kněz.

Do dalších dvou let by mohl kostel opět stát. „Snad bude hotový i včetně vnitřního prostoru. Rok 2020 je reálné datum. Když nebude dostatek peněz, půjčíme si na rekonstrukci a budeme splácet,“ věří kněz.