Podle jednotné evropské metodiky bylo v roce 2016 ohroženo mírou příjmové chudoby 9,7 procenta všech osob v ČR. Osoby do 15 let byly ohroženy příjmovou chudobou přibližně z jedné sedminy, což představuje asi 247 tisíc osob, uvádějí statistici.

S chudobou, materiální nedostatečností a z toho plynoucími životními omezeními se však v reálu potýká podstatně více dětí, upozorňují experti. Nejde totiž jen o „statistické chudé“, kde se za příjmově chudé považují dospělí rodiče, jejichž příjem na hlavu nedosahuje měsíčně 60 procent tzv. mediánu mezd (10 691 korun).

Pro jednoho rodiče s dítětem do 13 let představuje hranice sumu 13 898 korun, pro dva rodiče se dvěma dětmi do 13 let částku 22 450 korun měsíčně.

Na výlety nejezdí, kroužky jen bezplatné

Patří sem i děti, kterým rodiče nemohou dopřát podle potřeb oblečení, obden maso, nemohou zaplatit kroužky, sportovní výbavu či je podporovat na studiích. „To jsou například děti matek, které prchají před násilným partnerem, děti v rodinách nezaměstnaných či rodinách matek samoživitelek nebo děti žijící s matkami v azylových domech,“ uvedla socioterapeutka Zdena Prokopová z organizace ROSA, která pomáhá obětem násilí.

V Česku dnes žije přes 178 tisíc dětí v rodinách jen s jedním rodičem. Současně se odhaduje, že kolem 30 tisíc dětí má nějaké problémy s tím, že na ně jeden z rodičů neplatí alimenty. Dluhy na výživném vůči dětem představují podle Asociace neúplných rodin zhruba 10 miliard korun.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

FOTO: Jan Handrejch, Právo

„Když zaplatíte nájem a snažíte se zajistit alespoň ucházející stravu pro děti, na nic jiného vám už nezbude,“ řekla třicetiletá Petra, matka desetiletého kluka. „Na výlet nebo na školu v přírodě prostě nejede. Může chodit jen na ty kroužky, které jsou zadarmo,“ dodala.

„Zejména pro děti v azylech je každá pomoc jako dar z nebes, mění jim totiž život k lepšímu, zvyšuje jejich životní šance,“ sdělila Martina Hronová z ROSA.

„Například díky pomoci francouzské nadace skupiny UP můžeme v našem azylovém domě zajistit dětem potřebné školní pomůcky, zaplatit jim různé kroužky či návštěvy zařízení, kam by se se svou maminkou nikdy, právě z finančních důvodů, nedostaly. Děti tak současně nemají pocit, že jsou pro svou finanční situaci horší než jejich šťastnější spolužáci,“ poznamenala.

Že problém chudých dětí v ČR existuje a bez existence současného systému sociálních dávek by byl ještě větší, potvrdila i ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). „Materiální či finanční nedostatek se projevuje například tím, že rodiče nemají na to, aby ve školách a školkách platili dětem obědy,“ podotkla.

Ministerstvo připravilo program „Potravinová pomoc dětem ve vážné sociální nouzi“ v rámci operačního programu Potravinová a materiální pomoc, do kterého se přihlásilo osm krajů. Ve školním roce 2017/2018 bude mít bezplatné stravování zajištěno téměř 10 tisíc dětí z nemajetných rodin.

„Nemusí jít přitom o konečné číslo, protože výzva je stále otevřená,“ dodala ministryně.

Obědy zdarma

Pomoc formou bezplatného stravování ve školních jídelnách a mateřských školách je určena pro děti ve věku 3 až 15 let, jejichž zákonní zástupci pobírají alespoň tři měsíce dávky v hmotné nouzi. S placením školních obědů pomáhá rodičům v nouzi také organizace Women for Women v rámci svého projektu Obědy pro děti. Nyní takto obědvá zdarma ve zhruba 200 školách kolem 3400 dětí.

Děti vyrůstající v chudobě a sociálním ohrožení zpravidla prospívají méně dobře ve škole, mají větší zdravotní problémy a méně využívají v životě svůj potenciál. Jsou více náchylné k nezaměstnanosti a k chudobě i v dospělosti, upozorňuje statistický úřad Eurostat, který se monitorováním chudoby v zemích EU trvale zabývá.

Existuje rovněž řada důkazů o tom, že děti vyrůstající v zajištěných domácnostech jsou zdravější než ty, které pocházejí z chudých rodin. Některé výzkumy také naznačují, že existuje přímá korelace vztah mezi příjmem domácnosti na jedné straně a intelektuálním výkonem dětí na straně druhé.