„Jde nám zejména o zadržení vody v krajině, zlepšení její kvality a zvýšení druhové pestrosti v biotopech vázaných na vodu. Důležité je, že tím podpoříme i přirozený rozliv povodňových průtoků do nezastavěných niv a posílíme protipovodňové ochrany sídel,“ uvedl Petr Chmelař z Povodí Moravy s tím, že připravované projekty zasahují převážně do Olomouckého a Jihomoravského kraje.

„V průběhu let 2018 a 2019 zahájíme revitalizace v povodí Bečvy, na řece Moravě pod Olomoucí a na přítoku do Luhačovické přehrady,“ doplnil Chmelař.  Na realizaci projektů má už podnik zajištěno 800 miliónů korun. „Doposud jsme za samotné práce a vypracované studie zaplatili přes 320 miliónů,“ dodal Chmelař.

Jedná se o území, jehož přírodní hodnota byla silně narušena necitlivým hospodařením v minulosti, konkrétně odvodněním mokřadních luk a regulací řeky.Tomáš Peckert, ředitel CHKO

Jako příklad již hotové revitalizace uvedl přibližně tříkilometrový úsek říčky Veličky.  Podobně na tom jsou správci toků v dalších částech republiky. „Mimo liniové revitalizace, které mají za cíl rozmeandrování napřímených koryt, se zaměřujeme na revitalizace říčních ramen. U nich sice zůstane stávající koryto zregulované, bude ale vytvořen mokřadní biotop s napojením na stávající koryto,“ sdělila Jana Burianová z Povodí Labe.

Problémy s majiteli pozemků

Podle ní se v současné době připravuje a projektuje například revitalizace odstaveného ramene Labe v Němčicích a u Opočínku. Upozornila také na jedno z úskalí projektu. „To spočívá hlavně v komplikacích při vypořádání s majiteli dotčených pozemků. Bohužel jsme z těchto důvodů již několik nadějných akcí museli z našich plánů vyřadit,“ uzavřela Burianová.

Nejvýznamnější revitalizační akcí v povodí Vltavy je úprava horního toku řeky Radbuzy na Domažlicku.  Změnou projdou tři kilometry u obce Rybník. Řeka se v tomto úseku díky novým meandrům prodlouží o více než půl kilometru. „Termín realizace je stanoven na roky 2019 až 2020,“ řekl Právu Zbyněk Folk z plzeňské pobočky Povodí Vltavy.

Velkou radost z toho nemáme. V údolí řeky už mokřady jsou, se zvětšením zatopených území se dá očekávat větší výskyt komárů. Navíc se tam již nyní zabydluje bobr.Miroslav Kadlec, starosta Rybníka

Záměr nyní úspěšně prošel posouzením z hlediska vlivu na životní prostředí, tzv. EIA. Radbuza má v daném území podobu většího potoka. „Jsou tam přímé úseky a pravidelné oblouky, někde zemní úpravy, někde tvárnice. Je to jediná uměle upravená část na celém horním toku řeky,“ připomněl Folk.

Vybudují tůně

V říční nivě se počítá i s vybudováním dvaceti tůní a s vysázením dřevin na území o celkové rozloze jednoho hektaru. První studie na revitalizaci horní Radbuzy vznikla už v roce 2011, s myšlenkou antiregulace přišlo vedení Správy chráněné krajinné oblasti Český les (CHKO). „Jedná se o území, jehož přírodní hodnota byla silně narušena necitlivým hospodařením v minulosti, konkrétně odvodněním mokřadních luk a regulací řeky,“ uvedl ředitel CHKO Tomáš Peckert.

Plánované biotopy podle něj pomohou chráněným druhům živočichů, jako jsou rak kamenáč, mihule nebo vranka. Místní lidé ale už tak nadšeni nejsou. „Velkou radost z toho nemáme. V údolí řeky už mokřady jsou, se zvětšením zatopených území se dá očekávat větší výskyt komárů. Navíc se tam již nyní zabydluje bobr,“ uvedl starosta Rybníka Miroslav Kadlec.

Dodal, že v obci mají také problém s vysokou hladinou spodní vody. „Při vyšších stavech se lidem objevuje ve sklepích. Máme obavy, že se to po úpravě zhorší. Možná se to nepotvrdí, ale pokud ano, nikdo už s tím nic nenadělá,“ podotkl starosta. Projekt podle Folka předpokládá, že se při povodních řeka neškodně rozlije a zaplaví přes dvacet hektarů území. „Obec Rybník to nijak neohrozí,“ reagoval Folk.