„Ty povodně v roce 2002 se opakovaly několikrát v týdnu – ve středu, v sobotu a  neděli. Moc dobře si na to vzpomínám, protože v Ledenicích je pouť na sv. Vavřince, a to je 10. srpna, a to my máme v cukrárně vždycky nejvíce práce, máme hodně kšeftů,“ říká sebejistě cukrář a dodává: „Při některé té povodni jsem si dělal srandu, že budu prodávat povodňovou vodu, protože za tu historii těch povodní byla v cukrárně jedenáctkrát voda. Co tady stojíme, bylo tak 10 až 25 centimetrů vody, ve sklepech až metr padesát. Takže vždycky je kolem toho hrozně práce. Vždycky mi ale přišli pomoct kamarádi s lopatama a s kýblama.“

Dnes je cukrárka pana Fabiána na náměstí v suchu.

Dnes je cukrárna pana Fabiána na náměstí v suchu.

FOTO: Novinky

Pojišťovna odmítla platit

Vzhledem k tomu, že všichni včetně pana Fabiána byli z předchozích povodní poučeni, vědělo se, co rychle dělat. Ale i tak nějaké škody vznikly. Jaké překvapení ovšem bylo, když pojišťovny odmítly majetek postižených pojistit.

„Po záplavách v roce 1997 mi zaplatili chlaďáky, sklepy, čerpadla, mrazáky nebo tu byl i statik, protože jak je tu část podsklepená, tak se nám tu ta chalupa úplně hnula. Ale v roce 2002 mi už nezaplatili nic. Pojišťovna s námi odmítla uzavřít pojistku na povodeň,“ tvrdí Fabián.

Při úklidu prošli peklem

Vodu tu místní označují za živel, před kterým nelze utéct. Následný úklid byla ale prý cesta peklem.

„Někteří lidé měli půjčené vysoušeče. My jsme tu nic neměli, jen kýble. Snažili jsme se vždycky bezprostředně po té povodni lopatama a kýblama tu vodu dostat z chalupy. Samozřejmě že při každé povodni nám pomáhali ledeničtí hasiči. Ve sklepě býval i metr padesát vody, jenže tady je kanalizace nad úrovní, takže musíte tu vodu přečerpávat do té kanalizace, takže když si tam pak načerpáte metr padesát vody, tak ji musíte odtamtud nějak dostat. Ta čerpadla většinou vyhořela,“ vzpomíná pan Fabián.

Video

Ledenice po patnácti letech od povodní

Protipovodňová opatření

Po velké povodni v roce 1997 zažádal tehdejší starosta o dotaci na protipovodňová opatření. Tehdy byl neprodleně zpracován projekt na rybník Kačerovec. Celkem rychle se díky dotaci zbudovala hráz, která zabránila v roce 2002 katastrofálním následkům povodně. „Dál se pokračovalo až po povodni v roce 2002 obtokovým kanálem, který ochraňuje část obce, a v loňském roce jsme dokončili poslední etapu protipovodňových opatření, a to hráz rybníka Dolní Hradský,“ řekl Novinkám starosta Ledenic Jiří Beneda.

„Kdyby přišla další povodeň, tak si myslím, že jsme dobře připraveni. Po roce 2002 už tady proběhlo několik menší záplav, kdy z okolních polí sem do našeho dolíku steče dešťová voda, a opravdu bylo vidět, že jak ten obtokový kanál, tak rybník Kačerovec ten první příval zadrží a postupně vlastně pouští do Spolského potoka, který spolehlivě tu velkou vodu odvede dál do povodí,“ dodal starosta.

O povodních v roce 2002
V srpnu 2002 zaplavila velká voda Čechy ve dvou vlnách. První (7.-11.8.) naplnila koryta řek na jihu a západě Čech, postupně ale opadala. Druhá vlna (12.-16.8.) byla mnohem silnější, s katastrofickými následky.
Trvalý déšť způsobený pomalu postupující tlakovou níží v první vlně rozvodnil většinu jihočeských a západočeských toků. Déšť pak nakrátko ustal, 11. srpna se ale nad jihozápadem Čech střetly dva frontální systémy a začalo pršet ještě víc. Přesycená půda už další vodu nezadržela, a ta se tak řítila do přeplněných řek. Nejpostiženější bylo povodí Vltavy.
Už 12. srpna byla pod vodou všechna velká města na jihu a západě Čech. Nejhorší situace byla v Sušici, Strakonicích, Klatovech, Písku, Plzni, Českém Krumlově, Českých Budějovicích, Berouně a Praze. V krajích byl vyhlášen stav nouze.
V Praze se Vltava rozlila po Kampě, Holešovicích a Karlíně. Historické centrum ochránily protipovodňové bariéry. Největší škodu voda způsobila v metru, kde zatopila 18 stanic a téměř 20 kilometrů kolejí.
Nejhůře katastrofa postihla vesnice v záplavových oblastech. V obci Metly na Strakonicku zničila šestimetrová vlna z rybníka 15 domů uprostřed vsi. V Zálezlicích u Mělníka pak kvůli povodni spadlo přes 120 domů. Rozvodněné Labe zaplavilo mimo jiné areál neratovické chemičky Spolana, přičemž z továrny unikly desítky tun chemikálií.
Povodně si vyžádaly 17 lidských životů. V Č. Budějovicích, Táboře, Třeboni a Šanovicích zahynuli lidé odčerpávající vodu a pomáhající dobrovolníci, v Mutenicích přišel o život člen povodňové komise. Několik lidí zemřelo uvnitř svých domů a chat, které strhla voda. Dva lidé utonuli v autech, další tři lidi včetně raftařky strhl proud. V Děčíně zemřel jeden člověk při odstřelu lodi, další oběť si na Písecku vyžádal pád podmáčeného stromu.
Postiženo bylo přes 750 obcí, téměř čtvrt miliónu lidí muselo být evakuováno. Celkově velká voda způsobila škodu přes 73 miliard korun, z čehož 6 miliard stálo zprovoznění pražského metra.
Jedním ze symbolů povodní se stal také lachtan jihoafrický jménem Gaston z pražské zoologické zahrady. Gaston využil zaplavené spodní části zoo a vydal se po Vltavě na cestu za svobodou. Po necelém týdnu a 300 kilometrech ho chytili v Labi němečtí záchranáři. Gaston ale následně pošel vyčerpáním.
ČTĚTE TAKÉ:
Patnáct let od povodní: Zkáza udělala z Karlína lukrativní čtvrť 
Patnáct let od povodní v Hroznětíně: Většina města je nepojistitelná 
Patnáct let od povodní v Neratovicích: Z domu mu zůstala stát jen zadní stěna 
Patnáct let od povodní: Kde bývaly Metly, zůstala jen planina 
Patnáct let od povodní: V Mlékojedech velká voda nebývá, myslel si majitel. Dům musel zbourat 
Patnáct let od povodní: Blatná první vlnu zvládla, zkáza se přihnala až z protrhaných rybníků 
Patnáct let po povodních v Libiši: Kvůli chlóru ze Spolany jsme si měli zavřít okna. Žádná jsme neměli 
Patnáct let od povodní v Sedlci: Rok a půl trvalo, než z bahna udělali zase domov 
Patnáct let od povodní: Voda přišla ve středu, v sobotu a v neděli, vzpomíná cukrář z Ledenic
Patnáct let od povodní v Libiši: Připadalo mi to jako v roce 1945, kdy rozbombardovali část Neratovic
Patnáct let od povodní: V Písku si velká voda odnesla dva lidské životy