Události z Hroznětína zachycuje i fotografie, která se před 15 lety objevila v deníku Právo, je na ní místní obyvatel Milan Pšák, který ze svého obýváku vynášel kbelíky vody. Před pár lety zemřel.

„Voda, která se vyvalila z potoka Bystřice, zaplavila veškeré domy kolem Milana Pšáka. Ten ji měl až v obývacím pokoji. V domě dodnes bydlí jeho maminka s bratrem,“ řekla Novinkám pamětnice z Hroznětína Marta Rödigová, která si povodeň živě pamatuje.

FOTO: repro Právo

Plaveš, je to v televizi, volal jí syn z Plzně

„Přes jez se vždycky valí i kameny, protože ta voda je strhává, a ta voda se rozvalí potom do Koželužské ulice. Voda zaplavila skoro všechny domy, co tam jsou, protože mají přízemní dveře, takže se voda dostala všude,“ líčila Novinkám Rödigová.

„Tehdy jsem byla doma a dostala jsem telefon od syna z Plzně, že viděl zatopený Hroznětín v televizi, já jsem o tom ani nevěděla,“ vypráví pamětnice. Chvíli prý synovi vyvracela, že by město postihla povodeň, ale když se podívala z balkónu, uviděla, jak je potok rozbouřený a „jak se valily ty velké vlny, které s sebou nesly dříví a všechno, co jim stálo v cestě,“ vzpomíná.

Pojišťovny zrušily pojistky

K velkým materiálním škodám tehdy naštěstí nedošlo, hasiči navozili pytle s pískem, aby se ta voda nedostávala dál, lidé však museli sušit a odklízet bahno.

Větší problém ale představovalo pojištění. „S pojištěním to byl problém, protože 60 procent centra města je v zátopové oblasti a pojišťovny v této oblasti nemovitosti proti povodním nepojišťují,“ vysvětlil starosta Martin Maleček.

Video

Hroznětín při povodni a dnes.

Protipovodňová opatření

Kvůli riziku záplav se musel Hroznětín připravit na nejhorší. „V rámci dotace z ministerstva životního prostředí jsme získali záchranný hlásný povodňový systém, který je instalován od obce Potůčky přes obec Pernink až sem dolů do Hroznětína. Jedná se o sedm hlásných stanic, které měří výšku průtoku toku vody, a jsou tam také instalovány dva srážkoměry, na základě čehož můžeme včas reagovat na stoupající hladinu řeky,“ vysvětlil starosta Maleček.

„Jez v obci Merklín poslouží pro vodní elektrárnu směrem do Hroznětína. Toto místo je důležité včas podchytit v případě povodní – musí se včas zvednout stavidla, aby potom nedošlo k velké tlakové vlně, která by zasáhla město Hroznětín. To se stalo v roce 2002, jez se musel násilně zvednout a došlo k většímu vypuštění vody najednou – tato tlaková vlna pak zaplavila Koželužskou ulici a část sídliště.“

Hroznětín zalil vždy potok Bystřice.

Hroznětín zalil vždy potok Bystřice.

FOTO: Novinky

O povodních v roce 2002
V srpnu 2002 zaplavila velká voda Čechy ve dvou vlnách. První (7.-11.8.) naplnila koryta řek na jihu a západě Čech, postupně ale opadala. Druhá vlna (12.-16.8.) byla mnohem silnější, s katastrofickými následky.
Trvalý déšť způsobený pomalu postupující tlakovou níží v první vlně rozvodnil většinu jihočeských a západočeských toků. Déšť pak nakrátko ustal, 11. srpna se ale nad jihozápadem Čech střetly dva frontální systémy a začalo pršet ještě víc. Přesycená půda už další vodu nezadržela, a ta se tak řítila do přeplněných řek. Nejpostiženější bylo povodí Vltavy.
Už 12. srpna byla pod vodou všechna velká města na jihu a západě Čech. Nejhorší situace byla v Sušici, Strakonicích, Klatovech, Písku, Plzni, Českém Krumlově, Českých Budějovicích, Berouně a Praze. V krajích byl vyhlášen stav nouze.
V Praze se Vltava rozlila po Kampě, Holešovicích a Karlíně. Historické centrum ochránily protipovodňové bariéry. Největší škodu voda způsobila v metru, kde zatopila 18 stanic a téměř 20 kilometrů kolejí.
Nejhůře katastrofa postihla vesnice v záplavových oblastech. V obci Metly na Strakonicku zničila šestimetrová vlna z rybníka 15 domů uprostřed vsi. V Zálezlicích u Mělníka pak kvůli povodni spadlo přes 120 domů. Rozvodněné Labe zaplavilo mimo jiné areál neratovické chemičky Spolana, přičemž z továrny unikly desítky tun chemikálií.
Povodně si vyžádaly 17 lidských životů. V Č. Budějovicích, Táboře, Třeboni a Šanovicích zahynuli lidé odčerpávající vodu a pomáhající dobrovolníci, v Mutenicích přišel o život člen povodňové komise. Několik lidí zemřelo uvnitř svých domů a chat, které strhla voda. Dva lidé utonuli v autech, další tři lidi včetně raftařky strhl proud. V Děčíně zemřel jeden člověk při odstřelu lodi, další oběť si na Písecku vyžádal pád podmáčeného stromu.
Postiženo bylo přes 750 obcí, téměř čtvrt miliónu lidí muselo být evakuováno. Celkově velká voda způsobila škodu přes 73 miliard korun, z čehož 6 miliard stálo zprovoznění pražského metra.
Jedním ze symbolů povodní se stal také lachtan jihoafrický jménem Gaston z pražské zoologické zahrady. Gaston využil zaplavené spodní části zoo a vydal se po Vltavě na cestu za svobodou. Po necelém týdnu a 300 kilometrech ho chytili v Labi němečtí záchranáři. Gaston ale následně pošel vyčerpáním.
ČTĚTE TAKÉ:
Patnáct let od povodní: Zkáza udělala z Karlína lukrativní čtvrť 
Patnáct let od povodní v Hroznětíně: Většina města je nepojistitelná 
Patnáct let od povodní v Neratovicích: Z domu mu zůstala stát jen zadní stěna 
Patnáct let od povodní: Kde bývaly Metly, zůstala jen planina 
Patnáct let od povodní: V Mlékojedech velká voda nebývá, myslel si majitel. Dům musel zbourat 
Patnáct let od povodní: Blatná první vlnu zvládla, zkáza se přihnala až z protrhaných rybníků 
Patnáct let po povodních v Libiši: Kvůli chlóru ze Spolany jsme si měli zavřít okna. Žádná jsme neměli 
Patnáct let od povodní v Sedlci: Rok a půl trvalo, než z bahna udělali zase domov 
Patnáct let od povodní: Voda přišla ve středu, v sobotu a v neděli, vzpomíná cukrář z Ledenic
Patnáct let od povodní v Libiši: Připadalo mi to jako v roce 1945, kdy rozbombardovali část Neratovic
Patnáct let od povodní: V Písku si velká voda odnesla dva lidské životy