Odborníci na ústavní právo by se přinejmenším vrátili ke stavu, jaký v Česku panoval před rokem 2000, kdy dvoukoalice musela mít sedm, trojkoalice devět a čtyřkoalice 11 procent pro vstup do Sněmovny.

„V době opoziční smlouvy se to změnilo na deset procent pro dvoukoalici, 15 procent pro trojkoalici a tak dále. Nemyslím si, že je pro to rozumný důvod, protože toto neopodstatněně likviduje koalice. A je jistě na zvážení, zda se nevrátit k původnímu modelu,“ řekl Právu Jan Wintr.

Shoduje se s ním i Jan Kysela. „Volební zákon má podporovat integraci politických sil už v předvolebním období, ne jí bránit. Stávající úprava je pozůstatkem opoziční smlouvy namířeným proti tehdejší Čtyřkoalici,“ řekl Právu.

Je to dědictví opoziční smlouvy. Navíc v momentě, kdy se ta klauzule dá jednoduše obejít, tak nedává smysl, aby tam byla.Marek Antoš, právník

Přísné podmínky volebního zákona pro koaliční uskupení zkritizoval i právník Marek Antoš. „Správné to není. Smysl koalic je v tom, aby se sjednocovala politická scéna. Takhle to nefunguje. Navíc se ukazuje, že to lze obejít – TOP 09 v minulosti kandidovala ve spolupráci se STAN,“ řekl Právu.

Zdůraznil však, že v roce 2001 Ústavní soud zákon posuzoval a shledal, že je s ústavou v souladu.

Antoš by ovšem hranice pro vstup do Sněmovny pro koalice zrušil. Už jejich vznik považuje za účelový. „Bylo to namířeno proti Čtyřkoalici, která tak musela získat 20 procent pro vstup do Sněmovny. Je to dědictví opoziční smlouvy. Navíc v momentě, kdy se ta klauzule dá jednoduše obejít, tak nedává smysl, aby tam byla,“ poznamenal.

S návrhem na změnu limitů pro koalice chce přijít po volbách KDU-ČSL. „Určitě ano,“ napsal Právu vicepremiér a předseda lidovců Pavel Bělobrádek.

„Chrání demokracii“

Jenže u kolegů ve Sněmovně zřejmě lidovci nepochodí. Hranice pro vstup koalic do Sněmovny se líbí takřka všem ostatním stranám.

„Každý se ohání argumentem, že se jedná o relikt opoziční smlouvy. Zapomíná se, že tato úprava se zrodila přece proto, aby zabránila obcházení volebního zákona zakládáním účelových koalic, které se po volbách stejně rozpadnou a znehodnotí výsledky hlasování,“ řekl Právu ministr pro lidská práva a šéf Legislativní rady vlády Jan Chvojka (ČSSD).

Bez hranic pro koaliční uskupení by se podle něj mohl stát český demokratický systém stejně zranitelný, jako je v Itálii. „Tam do švestek vydržela opravdu málokterá vláda. V Izraeli zase vládní program diktovala vždy ta nejmenší strana, jinak by vláda nevznikla,“ poznamenal Chvojka.

Poslanec Martin Plíšek (TOP 09) z ústavně-právního výboru by také hranici neměnil. „A už vůbec ne z důvodu, že se jedna strana vylekala a rozbila koalici,“ řekl Právu.

Zleva Petr Gazdík (STAN) a Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL)

Zleva Petr Gazdík (STAN) a Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL)

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Volání po změně ze strany KDU-ČSL považuje za účelové i poslanec ODS Marek Benda. „Překvapí mě, že se vždy změny vytáhnou, když se to někomu hodí. Neseděli snad lidovci celou dobu této vlády po boku Sobotky a Babiše?“ ptá se.

Spojence nenajdou lidovci zřejmě ani v KSČM. „Že je to z doby opoziční smlouvy neznamená, že to je fakticky špatně. Změna volebního systému je stejně komplikovaná věc jako případná změna ústavy,“ napsal Právu šéf komunistů Vojtěch Filip.

Striktní „ne“ nezní pouze z hnutí ANO. „Není to na ústavně-právní diskuzi, je to na politické diskuzi. Nějaká hranice byla vždy. Má to svou logiku, aby politická scéna nebyla roztříštěná, protože koalice často nevydrží. Pak je ve Sněmovně víc subjektů, a to nepomáhá hledání konsenzu a parlamentní většiny,“ řekl Právu místopředseda Sněmovny Radek Vondráček s tím, že v otázce, zda hranice pro koalice upravit, nebo ne, nemá jasno.