Nejstarší část obce Libiš byla během povodní zaplavena až do výšky dvou metrů. Metr a půl velká voda zasáhla areál historického kostela sv. Jakuba a poškodila budovu místní knihovny natolik, že musela být zbourána. Na osm tisíc výtisků bylo zničeno, škoda tehdy přesáhla dva milióny. V okolí obce byl navíc zaplaven areál chemičky Spolana. Během povodní byly zasaženy zásobníky s chlórem, který částečně unikl do ovzduší. Situaci tehdy museli monitorovat i vojenští odborníci.

Josef Štangl a jeho rodina jsou jedni z obyvatel Libiše, které síla vody překvapila. „Tušilo se to už ve dvě hodiny ráno. Byla vyhlášena pohotovost a lidé už se museli stěhovat a brát si nejnutnější věci,“ popisuje začátek záplavy pan Štangl. To, že voda nakonec vystoupá na dva metry, přesto nikdo nečekal.

Josef Štangl vyklízí po povodni svůj dům

Josef Štangl vyklízí po povodni svůj dům.

FOTO: Dorian Hanuš, Právo

„První taková prognóza byla, že tady u nás bude maximálně půl metru vody. Akorát jsme jen vyskládali pár věcí na stůl. Ráno jsem ještě ve tři čtvrtě na šest odjížděl do práce. V půl jedenácté jsem se vracel a už u nás bylo tři čtvrtě metru. Nakonec nám sem přišly dva metry vody,“ uvádí pan Štangl.

Úklid po povodních panu Štanglovi trval skoro tři měsíce. Během povodní přišel i o starší ze dvou domů, které na jeho pozemku stály. „V tom původním starém domě bývala dílna, ale celý dům byl z buchet, takže se to podmáčelo. Přišel na to demoliční výměr a zbořilo se to,“ dodává.

Libušino náměstí a dům pana Štangla pár dní po povodni

Libušino náměstí a dům pana Štangla pár dní po povodni

FOTO: Dorian Hanuš, Právo

Škodu pan Štangl odhadoval na půl miliónu. Přidělené dotace po povodních ani peníze z pojišťovny nestačily na následné opravy, pan Štangl si proto vzal půjčku na rekonstrukci. Během ní musel možnost dalších povodní vzít v potaz. Doma mají méně nábytku a místo starého domu nyní stojí garáž.

„Zaplať pánbůh, že jsme ji udělali jenom z plechu, protože v roce 2013 přišla voda znovu,“ vysvětluje pan Štangl. Tehdy u nich povodeň dosáhla jednoho metru.

Zpočátku se tu museli plácat v barvách

Paní Marcela Hacklová měla vedle domu pana Štangla obchod s drogérii. Na spoušť, kterou voda u ní zanechala, pamatuje dodnes. Do svého obchodu se prvně ani nemohla dostat. „Bylo to celé zahrazené, protože jak voda stoupala, tak všechny ty věci v obchodě spadly dolů a udělaly tady neuvěřitelný bordel,“ popisuje paní Hacklová první chvíle poté, co voda odpadla.

Díky pomoci přátel a známých se povedlo po dvou měsících obchod znovu zprovoznit. Za jejich pomoc je vděčná. „Prvně jsme museli zjistit, co se s tím dá dělat, ale přijeli kamarádi a pomohli nám. Různě se tady střídalo až patnáct lidí. Zpočátku se tu museli plácat v barvách,“ popisuje dál.

Úklid drogerie paní Hacklová

Úklid drogérie paní Hacklové

FOTO: Dorian Hanuš, Právo

Nejhorší dle paní Hacklové byla ztráta záznamů z počítačů, které zůstaly v obchodě. „Vlastně v tom máte veškeré svoje údaje, které pak najednou nemůžete použít. Teďka koukáte, co s tím budete dělat. Takže shánění dalších těch věcí, co zůstaly v tom počítači, to bylo docela dost problematické,“ vysvětluje.

Rozsah škody, kterou voda v obchodě napáchala, se nedal jednoduše vyčíslit. „Lidé z pojišťovny se třeba snažili, ale vůbec to nevyčíslili. To není jenom o tom, co se musí opravovat hned, ale musí se znova nakoupit i to zboží. Ta škoda se nedá jen tak posoudit,“ vysvětluje paní Hacklová obtíže, které po povodních měla.

Silná Vltava zastavila tok Labe

V roce 2002 zasáhla Libiš záplavová vlna z Labe. Ta nevznikla přímým vlivem silných dešťů. Rozvodněná Vltava dosáhla na soutoku s Labem takové síly, že zastavila tok Labe. Hladina se v okolí zvedla o několik metrů nad normální stav. Vzniklo tak rozsáhle jezero, které zaplavilo i Libiš.

V Libiši se v současnosti stejně jako v blízkých Neratovicích, které byly povodní v roce 2002 také silně zasaženy, připravují protipovodňová opatření. Ta se zaměří i na sousedící areál chemičky.

O povodních v roce 2002
V srpnu 2002 zaplavila velká voda Čechy ve dvou vlnách. První (7.-11.8.) naplnila koryta řek na jihu a západě Čech, postupně ale opadala. Druhá vlna (12.-16.8.) byla mnohem silnější, s katastrofickými následky.
Trvalý déšť způsobený pomalu postupující tlakovou níží v první vlně rozvodnil většinu jihočeských a západočeských toků. Déšť pak nakrátko ustal, 11. srpna se ale nad jihozápadem Čech střetly dva frontální systémy a začalo pršet ještě víc. Přesycená půda už další vodu nezadržela, a ta se tak řítila do přeplněných řek. Nejpostiženější bylo povodí Vltavy.
Už 12. srpna byla pod vodou všechna velká města na jihu a západě Čech. Nejhorší situace byla v Sušici, Strakonicích, Klatovech, Písku, Plzni, Českém Krumlově, Českých Budějovicích, Berouně a Praze. V krajích byl vyhlášen stav nouze.
V Praze se Vltava rozlila po Kampě, Holešovicích a Karlíně. Historické centrum ochránily protipovodňové bariéry. Největší škodu voda způsobila v metru, kde zatopila 18 stanic a téměř 20 kilometrů kolejí.
Nejhůře katastrofa postihla vesnice v záplavových oblastech. V obci Metly na Strakonicku zničila šestimetrová vlna z rybníka 15 domů uprostřed vsi. V Zálezlicích u Mělníka pak kvůli povodni spadlo přes 120 domů. Rozvodněné Labe zaplavilo mimo jiné areál neratovické chemičky Spolana, přičemž z továrny unikly desítky tun chemikálií.
Povodně si vyžádaly 17 lidských životů. V Č. Budějovicích, Táboře, Třeboni a Šanovicích zahynuli lidé odčerpávající vodu a pomáhající dobrovolníci, v Mutenicích přišel o život člen povodňové komise. Několik lidí zemřelo uvnitř svých domů a chat, které strhla voda. Dva lidé utonuli v autech, další tři lidi včetně raftařky strhl proud. V Děčíně zemřel jeden člověk při odstřelu lodi, další oběť si na Písecku vyžádal pád podmáčeného stromu.
Postiženo bylo přes 750 obcí, téměř čtvrt miliónu lidí muselo být evakuováno. Celkově velká voda způsobila škodu přes 73 miliard korun, z čehož 6 miliard stálo zprovoznění pražského metra.
Jedním ze symbolů povodní se stal také lachtan jihoafrický jménem Gaston z pražské zoologické zahrady. Gaston využil zaplavené spodní části zoo a vydal se po Vltavě na cestu za svobodou. Po necelém týdnu a 300 kilometrech ho chytili v Labi němečtí záchranáři. Gaston ale následně pošel vyčerpáním.
ČTĚTE TAKÉ:
Patnáct let od povodní: Zkáza udělala z Karlína lukrativní čtvrť 
Patnáct let od povodní v Hroznětíně: Většina města je nepojistitelná 
Patnáct let od povodní v Neratovicích: Z domu mu zůstala stát jen zadní stěna 
Patnáct let od povodní: Kde bývaly Metly, zůstala jen planina 
Patnáct let od povodní: V Mlékojedech velká voda nebývá, myslel si majitel. Dům musel zbourat 
Patnáct let od povodní: Blatná první vlnu zvládla, zkáza se přihnala až z protrhaných rybníků 
Patnáct let po povodních v Libiši: Kvůli chlóru ze Spolany jsme si měli zavřít okna. Žádná jsme neměli 
Patnáct let od povodní v Sedlci: Rok a půl trvalo, než z bahna udělali zase domov 
Patnáct let od povodní: Voda přišla ve středu, v sobotu a v neděli, vzpomíná cukrář z Ledenic
Patnáct let od povodní v Libiši: Připadalo mi to jako v roce 1945, kdy rozbombardovali část Neratovic
Patnáct let od povodní: V Písku si velká voda odnesla dva lidské životy