ČEZ podal stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu a rozsudku Městského soudu v Praze. Obě instance konstatovaly, že je možné po firmě, v níž má rozhodující podíl stát, žádat informace na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Senát pod vedením soudce zpravodaje, kterým byl předseda ÚS Pavel Rychetský, konstatoval, že ČEZ není ani přes majoritní podíl státu veřejnou institucí.

„Stát totiž bez ohledu na velikost svého podílu v obchodní společnosti pouze vykonává svá práva, jež mu jako jakémukoliv jinému akcionáři přiznávají předpisy práva soukromého. Jeho většinový podíl tak sám o sobě nic nemění na povaze stěžovatelky jako soukromoprávního subjektu,” zdůraznil ÚS a připomněl, že zákony firmě ukládají informační povinnost v řadě oblastí.

Výslovně verdikt zmiňuje zákon o právu na informace o životním prostředí, atomový zákon nebo zákon o podnikání na kapitálovém trhu, neboť akcie ČEZ jsou obchodovány na burze.

Spor firma vedla s občanským sdružením nazvaným V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín, které se dožadovalo informací o palivu pro jaderné elektrárny.